Pocházel z klášterního městečka Tišnov u Brna, kde jeho otec Jan Horčička vlastnil značný nemovitý majetek. Finančně si polepšil i svatbou se sirotkem po Kryštofu Schwanzovi z Retzu, Saloménou. I když nezískal v dědickém řízení renesanční palác na Dolním trhu (dnes dům pánů z Lipé), vysoudil movitosti z vybavení domu a značnou sumu 4 000 zlatých moravských.
Spor o bohaté dědictví z manželčiny strany se táhl celé tři roky - Sinapius využil své právnické, písařské i stylistické schopnosti.

roku 1605 se usídlil i se svou ženou v domě blízko radnice v ulici Mezi bohatými krámy (nelokalizovatelný) - kupní cena dosáhla výše 1 200 zlatých moravských,
v roce 1612 koupil ještě menší dům na Uhelném trhu (dnes Kapucínské náměstí č. 5)

29. 7. 1604

nižší vzdělání nabyl již v Tišnově, a poté je rozšířil v Brně, buď na městské latinské škole nebo na jezuitském gymnáziu,
roku 1602 požádal městskou radu o vystavení "zachovacího listu", který potřeboval na cesty do ciziny (jednalo se spíše o poznávací cestu, obdobnou "kavalírským" cestám soudobých šlechticů), v zimě roku 1604 byl již zpět v Brně

na jaře roku 1604 se stal druhým podpísařem v brněnské městské kanceláři, kde působil jen do roku 1606,
městská rada využívala Václava Sinapia hlavně jako městského "diplomata"

Mimo hradby města mu náležel dům se zahradou na Koželužské ulici a roku 1614 další dům se zahradou, v níž byl haltýř (zvaný Fischhof) před Židovskou branou. Ten získal do spoluvlastnictví s Burianem Švábenským testamentárně od Matěje Umlaufa.
Václav Sinapius Buriana Švábenského záhy vyplatil (500 zlatých moravských) a stal se jediným vlastníkem jistě výnosné movitosti.
Zdrojem stálých příjmů byly i postupně získávané vinice: jedna polovina, 16 čtvrtí a 4 osminy (Špilberk, Zábrdovice, Starovičky, Hustopeče, Bedřichovice). Např. roku 1614 zakoupil v Hustopečích vinice se vším vinařským příslušenstvím za 2 100 zlatých moravských na splátky.

Saloména Sinapiusová (Schwanzová)
sňatek: 13. 6. 1605

Uršula (Sinapiová)
Jan Ludvík Sinapius

Jan Horčička

Jord