česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

V roce 1915 emigroval z monarchie, usadil se v Paříži a spolu s Masarykem organizoval československý odboj v zahraničí. Od roku 1917 vedl většinu zásadních jednání s francouzskou vládou i dalšími mocnostmi a zasloužil se tak o vznik Československa.
V první československé vládě se stal ministrem zahraničí a v této funkci zůstal i ve všech následujících vládách až do svého zvolení druhým československým prezidentem dne 18. prosince 1935.
Po podepsání Mnichovské dohody 5. 10. 1938 Edvard Beneš z funkce prezidenta odstoupil a 22. 10. 1938 odcestoval do Velké Británie, kde vytvořil jedno z center zahraničního odboje. V roce 1940 zformoval v Londýně exilovou vládu, která v roce 1941 dosáhla mezinárodního uznání. Roku 1943 odletěl do Moskvy, kde podepsal v prosinci smlouvu o vzájemné spolupráci.
Po skončení 2. světové války vydal v roce 1945 zákony - tzv. Benešovy dekrety, které se týkaly především odsunu a zabavení majetků Němců, Maďarů a kolaborantů.
Po únoru 1945 přesídlil do své soukromé residence v Sezimově Ústí a 7. června 1948 z funkce prezidenta odstoupil, když odmítl podepsat novou ústavu.

10. 6. 1936

1895–1904 gymnázium na Královských Vinohradech v Praze,
1904–1905 filozofie na Filozofické fakultě České univerzity v Praze,
1905–1908 sociologie a politické vědy na pařížské Sorbonně a École libre des sciences politiques a práva na univerzitě v Dijonu,
1908 obhajoba disertace v Dijonu, v témž roce studoval i v Berlíně,
1909 obhajoba disertace na pražské filozofické fakultě

Masarykova univerzita v Brně (16. 3. 1937),
VUT v Brně (16. 3. 1937),
Vysoká škola zemědělská v Brně (24. 6. 1938) - slavnostní promoce se konala na Pražském hradě,
Univerzita Karlova v Praze (15. 12. 1945)

medaile „Za zásluhy Sokola Brno I“ in memoriam (udělena 3. 12. 2013),
GBE (třída Grand Cross Řádu Britského impéria (The Most Excellent Order of the British Empire)(udělen 1923)

1909–1915 Českoslovanská obchodní akademie v Praze - profesor francouzštiny a národního hospodářství,
FF UK v Praze - 1912 docent, profesor,
ČVUT v Praze - 1913 docent,
1918–1935 ministr zahraničí,
1935–1938 a 1945–1948 prezident republiky,
v roce 1939 přednášel též na univerzitě v Chicagu

hrobka v Sezimově Ústí

brněnská česká technika nesla v letech 1937–1938 a 1945–1951 název Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše (Benešova technika) Brno

v roce 1946 a v roce 1948 ho Filozofická fakulta Masarykovy univerzity navrhovala na udělení Nobelovy ceny za mír (Archiv MU - A 2 FF MU, sign. 101/46-A, k. 72; 413/48-A)

Benešova (Brno-město)
- Benešova (Brno-město)
- Benešova (Chrlice)

zobrazit

Petr Křivka
P. Křivka sloužil u osobní stráže E. Beneše František Květoň
blízký spolupracovník E. Beneše Wilhelm Niessner
W. Niessner byl pozván k osobnímu rozhovoru k E. Benešovi Siegfried Taub
spolupráce Vlastimil Tusar
E. Beneš zastupoval na pohřbu V. Tusara prezidenta republiky

Hana Benešová (Anna Vlčková)
sňatek: 6. 11. 1909

E. Beneš
pomník: Hliník 0/01 E. Beneš
pomník: Veveří 70/03 E. Beneš
busta: Veveří 70/07 E. Beneš
pomník: Veveří 95/02

19. 1. 2024
Oslavy 125 výročí VUT v Brně
čestný doktorát na VUT 3. 12. 2013
Udílení Medailí Za zásluhy Sokola Brno I
prezident republiky 28. 5. 2011
Osm válečných veteránů z RAF navštívilo Brno
důvodem návštěvy bylo připomenutí 127. narozenin druhého československého prezidenta 10. 4. 2010
Odhalení pomníku prezidenta Edvarda Beneše
druhý prezident ČSR, jehož socha bude po delších diskusích konečně odhalena 8. 9. 1948
Tryzna za zemřelého prezidenta Dr. Edvarda Beneše
druhý československý prezident
další události (12)...

Čoup, Han, Mika