ZNV v Praze povolil 8. 10. 1945 změnu příjmení na „Jan Horský“

Brno, Pařížská (Pariser Strasse) 4,
Troubsko čp. 1 (doloženo v roce 1936)

statkář (správce velkostatku v Troubsku od roku 1929, později majitel)

Friedrich Hochberg se stal správcem velkostatku v Troubsku v roce 1929. Krátce poté uzavřel s tehdejší majitelkou Josefínou Ftačníkovou kupní smlouvu, kterou mu celý velkostatek prodala. V roce 1931 se oženil, poté se mladým manželům narodili dva synové. Původní majitelka velkostatku paní Ftačníková se postupně sžívala s rodinou Hochbergových, k čemuž přispívalo i to, že všichni měli židovský původ.
V roce 1939 odjel Friedrich Hochberg do exilu. Důvodem byla hrozba zatčení kvůli jeho protiněmeckým článkům v brněnských Lidových novinách. Vycestoval na falešný pas, vystavený na jméno Jan Horský. Toto jméno si ponechal i po válce. Jan Horský se roku 1940 v Paříži připojil ke skupině politiků, připravujících první exilovou československou vládu. Při hromadném útěku z Němci obsazované Francie se v Agde stal příslušníkem nově formovaných sil čs. armády (jako zpravodajský důstojník) a s ní se dostal do Anglie. Později nastoupil u československé exilové vlády v Londýně ve funkci ministerského rady ministra zahraničního obchodu Huberta Ripky.
Během druhé světové války ztratil prakticky veškerý kontakt se svou rodinou v Troubsku a po návratu domů a dlouhém čekání na návraty internovaných lidí až na začátku roku 1946 zjistil, že jeho rodina byla vyvražděna Němci.
Jeho manželka Hana emigraci od počátku odmítala s tím, že nemůže opustit své rodiče a vystavit děti nejistotě z odchodu do neznámého prostředí. Jejímu manželovi se ještě v roce 1939 podařilo ve spolupráci s tehdejším československým velvyslancem v Budapešti vyřídit Haně a dětem vystěhovalecké pasy a uložit je na místní ambasádě k vyzvednutí. Bohužel Hana tuto možnost nevyužila. Koncem roku 1939 byl na velkostatek v Troubsku dosazen německý správce. Převzetí správy se neobešlo bez velkých protestů místních obyvatel, zejména však paní Ftačníkové. Její snaha ochránit majetek a rodinu Hochbergových vedla v konečném důsledku k tomu, že byla deportována do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde později zahynula. Hana s dětmi se z Troubska přestěhovala ke tchýni do Obory u Lysé nad Labem a později do Prahy, kde se mohla s dětmi lépe skrývat u různých přátel. Ani to však nepomohlo a v lednu 1942 byli všichni deportováni do Terezína, a v říjnu 1944 byli odesláni jedním z posledních transportů do Osvětimi. Zemřeli v plynové komoře hned po příjezdu do vyhlazovacího tábora.
(Informace pro naši encyklopedii doplnil pan Jan Horský, děkujeme.)

Franz (Ferry) Graumann
švagr

Hana Hochberg (Klain)
sňatek: 25. 7. 1931, Brno (městská rada); okresní soud civilní pro Brno-okolí prohlásil právoplatným usnesením ze dne 1. 7. 1946 v řízení prohlášení Hany Hochbergové za mrtvou manželství za soudně rozloučené
(první manželka)

Ivan Hochberg
Petr Hochberg

Arnold Hochberg
Hermine Hochberg (Katz)

Franziska (Franzi) Hochberg (Hochberg, rozloučená Graumann)
nevlastní sourozenec

Pařížská (Pariser Strasse)
bydliště doložené v roce 1931 (dnes Za Divadlem)

nájemný dům
Za divadlem 4/587
obyvatel (doložen v roce 1931)

Menš