Rakousko-Uhersko

v roce 1905 požádal jako židovský obchodník v Brně s veřejným společníkem Bennem Tugendhatem (též zdejším obchodníkem) Zemský soud v Brně o zápis firmy S. Feldhendler et Comp. do obchodního rejstříku pro společnosti - předmětem podnikání bylo třídění hadrů, trhání umělé vlny a tovární provoz přádelny vlny v Brně, Nová (nyní Lidická) ulice č. 59,
po úmrtí Siegmunda Feldhendlera vstoupila roku 1917 do firmy jako veřejná společnice vdova a univerzální dědička Helena Feldhendlerová, která již v roce 1923 z firmy vystoupila,
firma byla dále provozována rodinou Tugendhatů, když se v ní veřejnými společníky stali v roce 1923 Fritz a 1927 Hans Tugendhat, a to pod původním názvem S. Feldhendler et Comp.

po okupaci Československa byla firma jako židovský majetek zabavena a arizována,
po osvobození Československa v roce 1945 byla ve firmě považované za německý majetek zavedena národní správa,
roku 1946 byla provedena likvidace firmy v Lidické ulici č. 59, jejíž stroje a zařízení byly předány Moravskoslezským vlnařským závodům, n. p., Brno

Židovský hřbitov, řada 1, hrob 11, sekce 23C

Benno Tugendhat
společník firmy

Helena Feldhendlerová (Löwová)
sňatek: 1893 v Brně

Heinrich Feldhendler
Annie Weiserová (Feldendlerová)

Heinrich Feldhendler
Theresie Feldhendler (Löw-Beer)

Židovský hřbitov
Nezamyslova 27/395
místo posledního odpočinku

Jord