Wenza z Pokratic, Josef Schmidt, Franz Mally, Anton Müller

Habsburská monarchie, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

"Tělesně zdráv, jinak velmi nebezpečný člověk. Byl ve spojení s velkou loupežnickou a zlodějskou tlupou, je velmi zchytralý a podnikavý. Dvakrát se pokusil o útěk vylámáním způsobem životu nebezpečným z velké výšky a jiné naváděl." (Tato slova napsal mimo jiné do Kmenové knihy špilberských vězňů písař při příchodu Babinského na Špilberk).
Jako spoluviníci uvedeni: Bart. Kolschitz, Franz Anton Vater, Apolonie Hofmannová, Mich. Latner, Ignatz Bittner.

snad vyučen zahradníkem

vojín c.k. pluku hr. Welingtona, tulák, loupežník

Praha-Řepy, hřbitov trestankyň

v letech 2000 až 2002 existovala pivnice "U Lotra Babinského" v hotelu Slovan, Lidická 23, Brno

Roku 1816 nastoupil vojenskou službu - simuloval šílenství a ohrožoval spoluvojíny, proto dán na psychiatrické oddělení vojenské nemocnice v Praze. Propuštěn roku 1824 a umístěn jako vysloužilec v invalidovně v Karlíně - odtud uprchl a stal se roku 1825 tulákem. Potuloval se kolem Litoměřic, později v blízkosti Teplic, Děčína, Varnsdorfu, České Lípy, Mnichova Hradiště, Sobotky, Mladé Boleslavi, Brandýsa nad Labem, Mělníka a Terezína; nikdy nebyl mezi podloudníky, protože jako zloděje by ho mezi sebou nestrpěli.
V roce 1829 byl Babinský vyšetřován v Litoměřicích pro krádeže, ale soud jej zbavil obžaloby; jeho společník Franz Anton Vater dostal velmi mírný trest 2 měsíců těžkého žaláře za podvod. Plně se činnost Babinského a jeho společníků rozvinula po roce 1830. Babinský se ocitl ve vazbě v Mladé Boleslavi od 27. 3. 1832, již příští den uprchl, vyšetřování proto přerušeno do 23. 4. 1835, kdy byl znovu zatčen.
Kriminální soud Pražského kraje s ním neměl lehkou práci - Babinský zapíral, kličkoval, protože při organizaci zločinů zůstával v pozadí, svědkové jej nepoznávali. Vzhledem k jeho útěkům se musela dělat v soudní budově důkladná bezpečnostní opatření.


BABINSKÝ ŽALOVÁN Z 12 TRESTNÍCH PŘÍPADŮ:
1) vražda na Václavovi Dominovi u Skramouše 17. 9. 1830 (zproštěn viny jednomyslně)

2) loupežná vražda manželů Stránských v Mankovicích z 8. na 9. 10. 1831 (zproštěn viny)

3) vyloupení berní pokladny v Dětenicích v říjnu 1827, zatčení pachatelů proběhlo 30. 5. 1830 (zproštěn viny)

4) loupež u Anny Krounské v Brodcích z 30. na 31. 5. 1831 (žádné důkazy o účasti Babinského nenalezeny)

5) domnělá loupež v Brně a ve mlýně na česko-saských hranicích (nebylo zjištěno, zda se vůbec stalo)

6) poškození vozu v Upeřinách 16. 10. 1833 (Babinský tehdy na útěku).
V těchto případech Babinský zproštěn viny jednomyslně

7) loupež u výminkáře Heinea v Mikulášovicích z 23. na 24 .3. 1830 (z 12 členů poroty 9 hlasy uznán vinen)

8) loupežná krádež v domku převozníka Jana Krejzy v Brozanech ze 14. na 15. 1. 1831, kdy odcizeno 2 500 zlatých (9 hlasů pro vinen)

9) loupež u důchodního Jana Paula v Lysé nad Labem z 1. na 2. 5. 1830, loupež nedokonána, odcizeny věci v hodnotě 15 zlatých, společníkem zde i Franz Anton Vater, který 12. 10. 1830 zatčen (pro vinen 7 hlasů)

10) loupežná vražda na Janu Bohumilu Blombergovi na cestě do Horní Kamenice ze 4. na 5. 7. 1833 (vinen všemi 12 hlasy)

11) násilí při zatýkání v roce 1830, kdy pokousal rychtáře (vinen jednomyslně)

12) falšování cestovních dokladů na jména Josef Schmidt a Antonín Müller (vinen jednomyslně).


Někteří ze soudců nebyli do poslední chvíle přesvědčeni o Babinského vině - soud vynesl rozsudek za loupež, veřejné násilí a spoluvinu na podvodu dne 1. 5. 1840 ve výši 20 let těžkého žaláře, český apelační soud potvrdil 4. 5. 1841 (nástup trestu ke dni 22. 5. 841 (konec 21. 5. 1861).

Na Špilberk přišel Babinský 10. 6. 1841.
Dle popisu v Kmenové knize špilberských vězňů, kde je uveden pod číslem 1 042, je "vysoké silné postavy, má hnědé vlasy a obočí, šedé oči, silnou hruď, široká ústa, dobré zuby, kulatou bradu, na pravém rameni má malé mateřské znamínko a mrká pravým okem", mluví německy a česky, na Špilberku se choval podle vězeňského řádu.
Dne 1. 9. 1857 byl předán do věznice v Kartouzích u Jičína, kde si odpykal zbytek trestu, poté odešel do kláštera kongregace milosrdných sester v Řepích u Prahy, kde v nalezinci učil děti základům zahradnictví.
Po zrušení nalezince v roce 1865 zde byla zřízena polepšovna a později ženská věznice. Babinský zde pracoval jako zahradník, často si stěžoval na krádeže v zahradě a říkal, jak je svět špatný.

Autor publikace o Babinském Karel Novotný ještě hovořil se třemi řádovými sestrami, které Babinského osobně znaly: na Špilberk často vzpomínal s pláčem, prý byl spoután na rukou a nohou a nemohl se bránit dotěrnému hmyzu. V Řepích pracoval do posledních let, pletl košíky a slaměné koberce, trpěl nespavostí a tak se celé hodiny modlíval za duše v očistci.
Pohřben byl na hřbitově trestankyň, vpravo od kříže, jeho hrob je ještě dnes patrný. Později byl hrob označen obyčejnou deskou, z iniciativy zastupitele Prahy 17 Jaroslava Hájka nechal úřad vyrobit a postavit veliký pomník (kamenná stéla s kovovým plastickým nápisem), zřejmě v roce 2006 nebo na počátku roku 2007.

zobrazit

Peter Muth
Babinský souzen v Praze v době, kdy zde byl Muth policejním ředitelem

Apolonie Hofmannová

Kateřina Babinská (Herrmannová)
Babinský

1. 12. 2010
Údajné datum zahájení výstavy o Václavu Babinském
proslulý špilberský vězeň 29. 4. 1927
Premiéra filmu „Babinský“ (melodrama) 10. 10. 1922
Premiéra filmu „Babinský“ (drama)
o něm byl film natočen

Menš