hřbitov ve Křtinách, hrob před hlavním křížem

Po rezignaci opata Kryštofa Jiřího Matušky byl zvolen opatem. Po svém nástupu do úřadu začal budovat novou hodnotnou vnitřní výzdobu opatského kostela. Toto svěřil znojemskému malíři fresek Josefu Winterhalderovi ml. a brněnskému sochaři Ondřeji Schweiglovi.
Opat Marave se dožil velkého zklamání. V době rozkvětu kláštera dne 3. září 1783 navštívil Zábrdovice císař Josef II. a necelý rok poté, 24. července 1784, do kláštera dorazil císařský dekret, nařizující jeho zrušení. Z konventních a opatských budov byla zřízena vojenská nemocnice, klášterní chrám se stal farním namísto odsvěceného kostela sv. Kunhuty a 48 zdejších řeholníků bylo rozesláno na různé fary.
Opat Marave se uchýlil na důchod do Křtin a po smrti císaře Josefa II. usiloval o obnovu kanonie aspoň v budovách křtinských. Naposledy císař František I. v říjnu 1802 žádost zamítl. Tak dožil svůj život poslední zábrdovický opat ve Křtinách a po své smrti 1. října 1818 byl pohřben na farním hřbitově před hlavním křížem.

Ve 30. letech 20. století se snažil novoříšský opat Pavel Souček o obnovení premonstrátských Zábrdovic. Do farnosti, kterou mu daroval brněnský biskup Josef Kupka, poslal 6 řeholníků, kteří také konali duchovní správu u nového kostela sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Doba totalitního režimu však veškeré snaze učinila konec.

Josef Kupka
11. biskup brněnský (1931–1941) Kryštof Jiří Matuška
opat kláštera premonstrátů v Zábrdovicích Andreas (Ondřej) Schweigl
sochař, podílel se na výzdobě opatského chrámu v Zábrdovicích Pavel Jan Křtitel Souček
opat kanonie premonstrátů v Nové Říši

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter premonstrátů
Zábrdovická
opat kláštera v letech 1777–1784 lékárna U sv. Kunhuty
Zábrdovická 3/3

4. 9. 1784
Vznik Vojenské nemocnice
poslední opat kláštera premonstrátů v Zábrdovicích v letech 1777–1784

Ma