Internetová encyklopedie dějin Brna

Václav Škarohlíd

    Václav Škarohlíd


    • * 27.9.1863 Brno-Ořešín


    • lesní hajný


    • zajímavé okolnosti

      Hajný Škarohlíd byl prý charakteristický svou fajfkou a sakrováním „kruť anebo nekruť“, které zmiňuje také Domin Pavlíček ve svých povídkách „V lese“ a „Tulák“, v nichž Škarohlíd vystupuje pod jménem hajný Rolinek.


    • bydliště

      Ořešín čp. 38 (doloženo v roce 1888), později čp. 12 (dnes Brno-Ořešín, U zvoničky) 4


    • zaměstnání

      lesní hajný


    • poznámky

      Ořešínské lesy po odkoupení Ořešína (tehdy Horus) od zábrdovického kláštera premonstrátů v roku 1327 patřily pak dlouhá staletí (455 let) starobrněnskému klášteru řádu cisterciaček, a to až do zrušení kláštera Josefem II. v roce 1782. Klášterní statky byly pak v držení náboženského fondu.
      Později došlo k odprodání ořešínských lesů Františku rytíři Heintlovi a jeho synové roku 1843 bývalé klášterní lesy prodali knížeti Eduardu ze Schönburgu. Tak se stalo, že lesy kolem Ořešína od roku 1843 patřily k panství knížat Schönburgů-Hartensteinů. Dá se říci, že toto polesí se stalo zárodkem postupně se rozšiřujícího a územně celistvého lesního panství knížat Schönburgů-Hartensteinů na okraji Brna. Přikoupili lesní statek Královo Pole a v roce 1905 i přilehlý statek Řečkovice; správa těchto spojených velkostatků byla v Králově Poli. Z lesního komplexu vznikly revíry Soběšice s Královým Polem, Jundrov a Zbraslav. Správcem soběšického revíru byl ustanoven dosavadní lesní adjunkt královopolského velkostatku František Bartoš. Jedním z jeho tří hajných byl Václav Škarohlíd, který žil ve starobylé hájence na Ořešíně. Lesní komplex Ořešín zůstal v majetku Schönburgů–Hartensteinů až do konce 2. světové války.

      Po osvobození v roce 1945 byl lesní revír znárodněn a začleněn do školního lesního statku Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně. Hajný Václav Škarohlíd byl bezmezně oddaný majitelům polesí a také velkým přítelem Františka Bartoše, správce soběšického revíru, který za ním na Ořešín často docházel.
      Na „chudý lid“ byl hajný Škarohlíd (hoden svého jména) velice přísný, jakýkoliv „lesní pych“ v jeho lese páchaný převážně ženskými z domácností, přísně pronásledoval. Stal se charakteristickou osobností – „pantátou“ Ořešína. Hajný tehdy něco znamenal a ve společenském žebříčku byl na patřičné výši, což si plně uvědomoval a byl na to také hrdý. Ženy tehdy většinou „do práce“ nechodily, staraly se doma o výchovu dětí a obdělávaly malé hospodářství. Chodily také do lesa na trávu, na dřevo i na listí, které pak na zádech odnášely domů v „huzlech“ (nůších) často tak objemných, že je za nimi nebylo ani vidět. Podobně odnášely z lesa posbírané klestí, kterým se dobře topilo v kachlovém sporáku a pod kotlem, v němž se vařilo krmení pro dobytek. Dříve se uhlí vůbec nekupovalo. Obstarávání dřeva pro topení bylo převážně záležitostí žen v domácnosti. A právě tuto jejich činnost nerad viděl hajný Škarohlíd; byla mu doslova trnem v oku, a přísně, i když většinou neúspěšně, ji zakazoval a ženy z lesa vyháněl. Dřevo, tráva i ten list byl však potřebný, a tak mezi ženami a hajným vznikalo stálé napětí, hádky a dohadování. Ale ať se hajný Škarohlíd snažil, jak chtěl, ženským přestupkům se mu nepodařilo zabránit. Jednu z takových příhod pro nás zaznamenal pan dr. František Tonar: Jehnické babky z Pindulky (čtvrť na okraji Jehnic, dnes ulice Sousední) měly svůj zdroj (rajón) kvalitního dříví na Babě a v Babích dolech, kde rostl smíšený les s mohutnými smrky, borovicemi a duby. Spodní větve na stromech byly suché a babky na ně chodily s dlouhým hákem, který táhly za sebou. Hákem pak strhávaly a lámaly suché větve se stromů.
      Při jednom takovém střetu hajného Škarohlída s jehnickými babkami, dohadování a hádka došly tak daleko, že jim rozezlený hajný dlouhý hák polámal.

      (Při zpracování medailonku jsme využili informace od dr. Františka Tonara a dr. Ladislava Bartoše, oběma pánům děkujeme.)


    • obrazy

      img18869.jpg img18870.jpg


    • prameny, literatura


    • osoby

      František Jan Bartoš
      F. Bartoš jako lesní adjunkt v ořešínském polesí byl v letech 1903–1905 s V. Škarohlídem v úzkém pracovním styku, později se z nich stali přátelé Alfred Löw-Beer
      A. Löw-Beer zajížděl k hajnému V. Škarohlídovi do Ořešína, kde měl pronajatou honitbu Dominik Pavlíček
      D. Pavlíček zobrazil V. Škarohlída ve svých povídkách


    • partneři

      Františka Škarohlídová (Antonínová)
      sňatek: 22. 4. 1888, Vranov (kostel Narození Panny Marie)


    • děti

      Karel Škarohlíd
      Anastasie Frantová (Škarohlídová)
      Vladimír Škarohlíd
      Bohumil Škarohlíd
      Františka Zouharová (Škarohlídová)

      další děti (2)...


    • rodiče

      Václav Škarohlíd
      Marianna Škarohlídová (Švábová)


    • sourozenci

      Marie Knöckleinová (Škarohlídová)


    • ulice

      U zvoničky
      bydliště, původní starobylá hájenka v Ořešíně


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 05. 01. 2019

Václav Škarohlíd - v pozdním věku, nedatováno.  Snímek z rodinného archivu pro naši encyklopedii poskytl dr. Ladislav Bartoš, děkujeme.