Na sklonku třicetileté války, v roce 1642, žili v Zábrdovicích 23 řeholníci (z toho 13 kněží a 3 konvrši), o třicet let později bylo již z 39 řeholníků 31 kněží.

5. 7. 1633 vstoupil do zábrdovického kláštera, kde se roku 1643 stal převorem, nějaký čas působil v klášteře v Nové Říši,
volba opatem zábrdovického kláštera se uskutečnila 12. 6. 1650,
v roce 1674 se opat Olenius stal vikářem generálního opata řádu pro české a rakouské země

Brzy po zvolení opatem založil v klášteře akademii, kde byla přednášena filozofie a teologie.
Tehdy v Zábrdovicích působila též řada hudebníků (počátkem 17. století obsahují vizitační protokoly upozornění na rozpor mezi řádovými předpisy a figurálním zpěvem a hudbou provozovanou v klášteře).

Od roku 1660 byla prováděna demolice starého zábrdovického konventního kostela (údajně zůstaly stát obvodové zdi a pilíře).
Dne 31. srpna 1661 byl posvěcen základní kámen k novému (nynějšímu) kostelu a do kamene byl vložen seznam řeholníků. Obnovený opatský kostel vysvětil 27. května 1671 olomoucký biskup Karel z Liechtensteina. Vymohl papežské odpustky pro sedm bočních oltářů (hlavní oltář byl dokončen v roce 1673).
V klášteře dal opat Olenius vybudovat kapli sv. Andělů strážných.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter premonstrátů
Zábrdovická
opat kláštera v letech 1650–1682

7. 7. 1663
Uskladnění vína ve městě před nebezpečím tureckého útoku
opat zábrdovického kláštera 23. 8. 1661
Spory města se zábrdovickým klášterem
opat zábrdovického kláštera 7. 5. 1656
Posvěcení kostela Nalezení sv. Kříže
opat zábrdovického kláštera, účastník slavnosti posvěcení

Ma