česká

ČSR, ČR

Na brněnské filozofické fakultě založil v roce 1964 katedru muzeologie (první v Evropě).
Podílel se na vybudování Libyjského národního muzea.
Podnikl výpravy do Afriky, Austrálie i na Sibiř.

Brno-Žabovřesky, Kroftova 22,
Brno-Královo Pole, Purkyňova 106,
Kníničky

1945–1949 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (1949 titul RNDr.),
1948–1951 FF MU - postgraduální studium kulturní antropologie a archeologie,
1950–1951 LF MU - postgraduální studium anatomie (1959 titul CSc., 1964 DrSc., 1992 docent, 1994 profesor antropologie)

od roku 1950 Moravské (zemské) muzeum v Brně - vědecký pracovník, vedoucí oddělení pro diluvium (později Ústav Anthropos), v letech 1958–1969 ředitel, vědecký poradce,
1960–1972 externí učitel antropologie a muzeologie na brněnské filozofické fakultě,
1965–1975 externí učitel antropologie na brněnské přírodovědecké fakultě (znovu pak od roku 1990),
1965–1975 externí učitel paleoantropologie na pražské přírodovědecké fakultě

Československá antropologická společnost (předseda),
Evropská antropologická asociace (1981–1983 prezident),
ICOM - Mezinárodní rada muzeí při UNESCO (1969–1973 prezident),
horolezecký klub v Brně,
člen brněnského kmene Ohně (1946-1951) v organizaci LČSW (dnes LLM, lesní jméno Harýk)

Ještě před dokončením studií nastoupil na podzim 1948 do Moravského zemského muzea v Brně na tehdejší národopisné oddělení, odkud v roce 1950 přešel na odd. pro diluvium, jehož se o dva roky později stal vedoucím.
Už od počátku 50. let 20. století se snažil realizovat myšlenku prof. K. Absolona o zřízení ústavu Anthropos, vědeckého pracoviště zabývajícího se vývojem člověka. Od roku 1958 byla zahájena také stavba Pavilonu Anthropos v Pisárkách (byl budován v tzv. "akci Z"), tím byla završena snaha již zmíněného prof. Absolona o zřízení moderní výstavní prostory.
Již v roce 1961 se zde představila první výstava a na jaře 1965 zde byla otevřena expozice "O původu a vývoji člověka a počátcích jeho kultury", která vydržela s menšími obměnami až do počátku 21. století. Na podzim 1958 se dr. Jan Jelínek stal ředitelem Moravského muzea, v této funkci setrval do roku 1971, byl také členem 1. čs. expedice do Austrálie v roce 1969.
Měl i zásluhy na vybudování katedry muzeologie při brněnské univerzitě a účinně se angažoval při vzniku genetického oddělení a otevření památníku Mendelianum (v roce 1963 resp. 1965) v augustiniánském klášteře na Starém Brně.
Po odchodu z funkce ředitele řídil až do roku 1986 ústav Anthropos, podílel se na vydávání časopisu Antropologie a účastnil se několika dalších expedic do Austrálie, na Sibiř a do Afriky.
Velmi významné bylo jeho osmileté působení ve funkci prezidenta ICOM (Mezinárodní rady muzeí) v letech 1971–1977. Po roce 1989 se pak stal profesorem antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Z dalších aktivit je třeba uvést funkci prezidenta Evropské antropologické společnosti v letech 1981–1984 a velkou zásluhu má i na zřízení Lybijského národního muzea v Tripoli (1975–1986). Během svého života publikoval přes 250 titulů.

zobrazit

František Adámek
spolupracovník při terénních pracích Vilém Hank
muzeologický spolupracovník Zbyněk Zbyslav Stránský
spolupracovník

Kroftova
bydliště doložené v roce 1949 Purkyňova
bydliště v 60.–70. letech 20. století

30. 6. 2006
Znovuotevření Pavilonu Anthropos
ředitel muzea na přelomu 50. a 60. let 20. století 15. 7. 1982
Slavnostní zahájení výstavy „Za lidmi doby bronzové, lužická kultura ve Slezsku“
vedoucí Ústavu Anthropos Moravského muzea 8. 4. 1968
Oslavy 150. výročí Moravského muzea
ředitel Moravského Muzea 22. 3. 1965
Muzeologické sympozium 1965
ředitel Moravského muzea 3. 9. 1964
Otevření pavilonu Anthropos
archeolog a tehdejší ředitel Moravského zemského muzea
další události (2)...

JMik, MŠ