Internetová encyklopedie dějin města Brna

Vladimír Nedvěd

    Generálporučík v. v. Vladimír Nedvěd


    • * 27.3.1917 Brno – † 31.10.2012 Sunshine Coast (Austrálie)


    • letec; válka a odboj 1938–1945; účastník čs. zahraničního odboje; velitel 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, Austrálie


    • vzdělání

      Reálné gymnázium v Kyjově (1936 maturita),
      1937–1938 Vojenská akademie v Hranicích

    • vyznamenání a pocty

      britské vyznamenání MBE (26. 3. 1941),
      Distinguished Service Cross - Záslužný letecký kříž (30. 8. 1943),
      Řád bílého lva III. třídy (vojenská skupina) 28. 10. 1996,
      4x Československý válečný kříž 1939,
      Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem,
      čs. medaile Za zásluhy I. třídy,
      britská medaile Burma Star (Barmská hvězda)

    • jiné pocty

      čestný občan Kyjova (1994),
      pamětní deska na budově Klvaňova gymnázia v Kyjově (odhalena 26. 3. 2017)


    • zaměstnání

      důstojník čs. armády, letec

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol (Kyjov, později v Austrálii)


    • poznámky

      Vladimír Nedvěd se narodil v brněnské porodnici (s Brnem jej tedy spojuje „pouze“ místo narození), od útlého mládí však žil v Kyjově, kde absolvoval základní školní docházku. Po maturitě na kyjovském gymnáziu (1936) nastoupil 1. 10. 1936 k vykonání základní vojenské služby jako frekventant školy pro důstojníky letectva v záloze při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově. V roce 1937 byl přijat do vojenské akademie v Hranicích, vyřazen byl 14. 8. 1938 v hodnosti poručíka letectva. Službu nastoupil u 61. zvědné letky Leteckého pluku 1 v Hradci Králové.
      Po okupaci zbytku území Čech a Moravy v březnu 1939 začal V. Nedvěd v září 1939 studovat na brněnské technice chemii, po uzavření českých vysokých škol se rozhodl odejít do čs. zahraniční armády, území okupované vlasti opustil 6.(8.) 12. 1939 a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko se dostal do Bejrútu a odtud lodí do Marseille, 14. 1. 1940 byl prezentován u čs. armády v Agde, kde byl zařazen k letecké skupině.
      Po porážce Francie odjel v červnu anglickou obchodní lodí ze středomořského přístavu Port Vendres přes Gibraltar do Velké Británie (Liverpool). Dne 29. 7. 1940 byl zařazen k vznikající čs. bombardovací skupině (vznikla z ní 311. čs. bombardovací peruť) a počal s výcvikem pro navigátora bombardovacích letounů Wellington u OTU 311. perutě.
      První operační let podnikl jako navigátor 9. 12. 1940 na Boulogne sur Mere ve Francii.
      Druhý let 16. 12. 1940 se mu málem stal osudným, neboť letoun pilotovaný Sgt Janem Křivdou po startu z East Wrethmau havaroval a vzňal se, Vladimír Nedvěd zachránil s nasazením vlastního života druhého pilota Josefa Pavelku a snažil se zachránit střelce Jaromíra Toula. Za prokázané hrdinství byl 26. 3. 1941 dekorován vysokým britským vyznamenáním MBE. Dne 1. 6. 1941 byl povýšen na nadporučíka letectva.
      Jako navigátor odlétal v rámci Velitelství bombardovacího letectva u 311. perutě 124 hod. 28 minut, chtěl se však stát pilotem.
      Dne 24. 7. 1941 byl zařazen k 3. EFTS ve Watchfieldu a 17. 9. 1942 přešel ke 2. SFTS v Brize Norton. Dne 24. 1. 1942 byl pak přeřazen k 1429. COTF v East Wrethamu a 25. 6. 1942 zařazen jako pilot zpět k 311. peruti, svůj první operační let u Velitelství pobřežního letectva podnikl 31. 7. 1942, kdy letěl na protiponorkovou patrolu nad Biskajský záliv. Dne 1. 11. 1942 byl jmenován velitelem letky "A" 311. perutě v britské hodnosti Squadron Leader, 1. 5. 1943 byl pak povýšen do čs. hodnosti kapitán.
      V srpnu 1943 došlo k přezbrojení 311. perutě na letouny Liberator, hned na prvním operačním letu na nové technice však 21. 8. 1943 zahynul dosavadní velitel perutě Jindřich Breitcetl, s platností od 21. 8. 1943 jej nahradil právě Wing Commander V. Nedvěd. V té době byl také vyznamenán britským Záslužným leteckým křížem (DFC). Své působení u 311. perutě zakončil posledním operačním letem nad Biskají 20. 1. 1944, celkem nalétal u Pobřežního letectva 416 operačních hodin.
      K 3. 2. 1944 přestal vykonávat i funkci velitele perutě a byl odvelen na Inspektorát čs. letectva do Londýna. Dne 26. 3. 1944 byl pak vyslán na stáž ke 3. Taktické letecké armádě v Jihovýchodní Asii (Indie), kde prodělal přeškolení na dopravní letouny Dakota a v rámci 31. a 194. perutě RAF se účastnil zásobování spojeneckých jednotek v Barmě.
      Po návratu v září 1944 byl od 16. 10. 1944 převelen k 110. Wingu (křídlu) dopravního letectva do Croydonu (styčný důstojník) a 31. 12. 1944 jej odeslali do školy pro vyšší důstojníky vojenského dopravního letectva na základnu RAF Netheravon. Dne 22. 1. 1945 odeslán zpět k 110. Wingu jako styčný důstojník. Tam jej zastihl konec války.
      Dne 30. 1. 1945 se v Londýně oženil s Louisou Pražákovou. Dne 7. 3. 1945 byl povýšen na štábního kapitána letectva.
      Po návratu do ČSR v srpnu 1945 byl přidělen Letecké dopravní skupině v Praze-Ruzyni a 13. 9. 1945 byl přemístěn k Letecké vojenské akademii v Hradci Králové jako učitel letecké taktiky. K 1. 10. 1946 byl povolán do 2. ročníku Vysoké školy válečné v Praze, 15. 5. 1947 jej povýšili na podplukovníka letectva.
      Po únoru 1948 se rozhodl i s manželkou a synem Jiřím odejít do exilu, odletěli v letadle pilotovaném Stanislavem Huňáčkem při cestě z Prahy do Bratislavy 6. 4. 1948 a přistáli v bavorském Neubiebergu.
      Dne 9. 6. 1948 odletěl V. Nedvěd s rodinou z Frankfurtu n. Mohanem do Londýna a od 1. 10. 1948 začal opět sloužit v Královském letectvu (RAF). Ještě v roce 1948 mu byla odňata čs. orgány vojenská hodnost a všechna vyznamenání a byl obviněn z velezrady. Dne 11. 10. 1949 obdržel britské občanství. V RAF sloužil do října 1958 (mimo jiné v letech 1950–1952 v Egyptě).
      V roce 1958 přesídlili Nedvědovi do Austrálie, kde V. Nedvěd pracoval 18 let jako manažer společnosti Shell. V Queenslandu, kde se poté s rodinou usadil, působil v krajanských organizacích, v Sokole, spolku leteckých veteránů a dvacet let jako laický kazatel.
      V roce 1991 byl povýšen na generálmajora, 28. 10. 1996 obdržel Řád bílého lva III. třídy (vojenská skupina) a k 8. 5. 2005 byl povýšen na generálporučíka ve výslužbě.


    • obrazy

      img4436.jpg img4437.jpg img4438.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Sto let od narození Vladimíra Nedvěda"
      "RAF: Místo narození Brno"
      "33 životů"
      "Nad moři a oceánem"
      "Byl jsem velitelem 311. bombardovací perutě"
      "Křídla míří na Německo"


    • partneři

      Louisa Nedvědová (Pražáková)
      sňatek: 30. 1. 1945, Londýn


    • děti

      Jiří Nedvěd


    • rodiče

      Antonín Nedvěd
      Marie Nedvědová (Přibylová)


    • autor

      JMik


Aktualizováno: 06. 12. 2018

Vladimír Nedvěd, Velká Británie 1943-1945.