Internetová encyklopedie dějin Brna

Alfons Sovadina

    MUDr. Alfons Sovadina

    • * 29.9.1882 Přílepy (okres Kroměříž) – † 12.4.1964 Brno

    • lékař, ředitel Sociálních ústavů města Brna

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR

    • zajímavé okolnosti

      jako odborný garant přispěl k výstavbě moderního ústavu pro staré a nemocné občany - Chorobince města Brna (1934–1936), zajímal se o homeopatii

    • bydliště

      Brno–Bohunice, Na padělkách 100,
      Ostopovice č. 44, okr. Brno-venkov (dnes Vinohradská 1)

    • vzdělání

      První české gymnasium v Brně (1904 maturita),
      Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1904 – 29. 4. 1910)

    • jiné pocty

      za přínos k vybudování moderního ústavu pro staré a nemocné občany a jeho dlouholeté vedení mu byl přiznán úřední titul "vrchní zdravotní rada"

    • dílo

      zobrazit

      Na základě konkurzu byl v březnu 1921 ustanoven brněnskou městskou radou vedoucím lékařem a posléze ředitelem Chorobince města Brna. Chorobinec byl původně dislokován v provizorních prostorách ve Svatobořicích u Kyjova, v budovách původně určených pro uprchlíky z území postižených válečnými operacemi.
      V letech 1934–1936 byl díky dr. Sovadinovi vybudován moderní ústav pro staré, nemocné občany - Chorobinec města Brna v Brně-Bohunicích. Jako jeho ředitel se stal členem komise pro výstavbu sociálních ústavů města Brna, které předsedal tehdejší starosta Karel Tomeš. Spolupracoval s projektantem ústavu Ing. arch. O. Pořískou, po odborné stránce vypracoval návrh struktury, uspořádání a vybavení ústavu. Činnost ústavu rozvíjel s nevšední svědomitostí a odbornou erudicí a přivedl jej ke špičkové světové úrovni, takže se toto zařízení stalo cílem četných exkursí odborníků, nejen z republiky.
      V roce 1939, po okupaci ČSR, byl předčasně penzionován, protože vedoucí místa byla tehdy obsazována občany německé národnosti. V této těžké době se mu podařilo zakoupit v nedalekých Ostopovicích dům, v němž pak zahájil soukromou lékařskou praxi. Medicína byla jeho životním koníčkem, veškerý čas věnoval studiu odborné literatury a uplatňování nových poznatků vědy.
      Ještě v době, kdy byl Chorobinec ve Svatobořicích se přičiněním sekundárního lékaře ústavu, MUDr. Koudelky seznámil s homeopatií.
      Po počáteční nedůvěře a po zhodnocení výsledků dosažených dr. Koudelkou, se začal tímto oborem intenzivně zabývat. Aby získal autentické poznatky o homeopatii, neváhal odjet do Francie, seznámit se s touto metodou na patřičné úrovni. Jako lékař, vybaven profesním skepticismem, přesně vystihl limity metody a cíleným skloubením s klasickou alopatií dosáhl v praxi pozoruhodných úspěchů.
      V odborných kruzích byl hodnocen jako lékař s vynikající odbornou způsobilostí a bohatými profesními zkušenostmi, obdařený i nevšedními organizačními schopnostmi.
      Jeho specificky vyhraněný a současně laskavý přístup k pacientům, jeho svědomitost a smysl pro čestné jednání, mu zajistil mnoho přátel a obdivovatelů.

    • zaměstnání

      1910–1912 chirurgické odd. vojenské posádkové nemocnice ve Vídni (sekundární lékař),
      1912–1914 dělostřelecká škola Wien-Traiskirchen (vedoucí lékař a lektor pro zdravovědu),
      1914–1917 šéflékař mobilní polní nemocnice,
      1917–1918 Telegrafní pluk ve St. Hypolitu - vrchní lékař (služba u nemocenské pokladny tamtéž),
      1919 vojenský lékař čsl. armády na Ostravsku a Slovensku,
      1919–1921 záložní nemocnice Červeného kříže v Praze–Karlíně,
      1921–1939 vedoucí lékař a poté ředitel Chorobince města Brna,
      1939 předčasně penzionován, soukromá lékařská praxe v Ostopovicích

    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 70, hrob č. 382–383

    • poznámky

      Po vypuknutí 2. světové války převzala celý areál ústavu v prosinci 1941 německá armáda a zřídila tam vojenskou nemocnici. Chovanci chorobince byli přemístěni jednak do Kuřimi, jednak do sirotčince milosrdných sester sv. Vincence z Pauly na Veslařské ulici.
      Po válce byl ústav znovu otevřen, ale po nastolení komunistické diktatury v roce 1948 došlo k zestátnění léčebných a sociálních zařízení a v důsledku toho nastal v letech 1949–1952 přechod chorobince na zařízení nemocničního charakteru. O celý areál chorobince projevila zájem Fakultní nemocnice v Brně a roku 1952 jí byl chorobinec předán.

    • prameny, literatura

      zobrazit

      Archivní pramen
      "Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III."
      článek v odborném periodiku
      "Lékařské osobnosti - MUDr. Alfons Sovadina (1882–1964)"
      Ostatní literatura
      "První české gymnasium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení (1867–1967)"
      "Životopis MUDr. Alfonse Sovadiny"

    • partneři

      Drahomíra Sovadinová (Dufková)
      sňatek: 25. 10. 1925, Brno

    • děti

      Alfons Sovadina
      Milan Sovadina
      Božena Měrková (Sovadinová)
      Petr Sovadina
      Ludmila Hladilová (Sovadinová)

    • rodiče

      Petr Sovadina
      Anna Sovadinová (Páleníčková)

    • ulice

      Na padělkách
      bydliště v letech 1934–1939 (dnes Jihlavská)

    • stavby

      Fakultní nemocnice s poliklinikou
      Jihlavská 20/340
      lékař, ředitel Sociálních ústavů města Brna       Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku

    • události

      28. 10. 1934
      Slavnostní otevření Sociálních ústavů města Brna
      ředitel, zasloužil se o výstavbu

    • související odkazy

      mapa

    • autor

      Rč, Menš

    Máte více informací?

Aktualizováno: 19. 02. 2019