Alfons Sovadina

Alfons Sovadina

MUDr. Alfons Sovadina

* 29.9.1882 Přílepy (okres Kroměříž) – † 12.4.1964 Brno

lékař, ředitel Sociálních ústavů města Brna

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

jako odborný garant přispěl k výstavbě moderního ústavu pro staré a nemocné občany - Chorobince města Brna (1934–1936), zajímal se o homeopatii

bydliště

„Svatobořice, baráky“ (doloženo v roce 1925),
Brno–Bohunice, Na padělkách 100,
Ostopovice č. 44, okr. Brno-venkov (dnes Vinohradská 1)

vzdělání

První české gymnasium v Brně (1904 maturita),
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1904 – 29. 4. 1910)

jiné pocty

za přínos k vybudování moderního ústavu pro staré a nemocné občany a jeho dlouholeté vedení mu byl přiznán úřední titul „vrchní zdravotní rada“

dílo

zobrazit

Na základě konkurzu byl v březnu 1921 ustanoven brněnskou městskou radou vedoucím lékařem a posléze ředitelem Chorobince města Brna. Chorobinec byl původně dislokován v provizorních prostorách ve Svatobořicích u Kyjova, v budovách původně určených pro uprchlíky z území postižených válečnými operacemi.
V letech 1934–1936 byl díky dr. Sovadinovi vybudován moderní ústav pro staré, nemocné občany - Chorobinec města Brna v Brně-Bohunicích. Jako jeho ředitel se stal členem komise pro výstavbu sociálních ústavů města Brna, které předsedal tehdejší starosta Karel Tomeš. Spolupracoval s projektantem ústavu Ing. arch. O. Pořískou, po odborné stránce vypracoval návrh struktury, uspořádání a vybavení ústavu. Činnost ústavu rozvíjel s nevšední svědomitostí a odbornou erudicí a přivedl jej ke špičkové světové úrovni, takže se toto zařízení stalo cílem četných exkursí odborníků, nejen z republiky.
V roce 1939, po okupaci ČSR, byl předčasně penzionován, protože vedoucí místa byla tehdy obsazována občany německé národnosti. V této těžké době se mu podařilo zakoupit v nedalekých Ostopovicích dům, v němž pak zahájil soukromou lékařskou praxi. Medicína byla jeho životním koníčkem, veškerý čas věnoval studiu odborné literatury a uplatňování nových poznatků vědy.
Ještě v době, kdy byl Chorobinec ve Svatobořicích se přičiněním sekundárního lékaře ústavu, MUDr. Koudelky seznámil s homeopatií.
Po počáteční nedůvěře a po zhodnocení výsledků dosažených dr. Koudelkou, se začal tímto oborem intenzivně zabývat. Aby získal autentické poznatky o homeopatii, neváhal odjet do Francie, seznámit se s touto metodou na patřičné úrovni. Jako lékař, vybaven profesním skepticismem, přesně vystihl limity metody a cíleným skloubením s klasickou alopatií dosáhl v praxi pozoruhodných úspěchů.
V odborných kruzích byl hodnocen jako lékař s vynikající odbornou způsobilostí a bohatými profesními zkušenostmi, obdařený i nevšedními organizačními schopnostmi.
Jeho specificky vyhraněný a současně laskavý přístup k pacientům, jeho svědomitost a smysl pro čestné jednání, mu zajistil mnoho přátel a obdivovatelů.

zaměstnání

1910–1912 chirurgické odd. vojenské posádkové nemocnice ve Vídni (sekundární lékař),
1912–1914 dělostřelecká škola Wien-Traiskirchen (vedoucí lékař a lektor pro zdravovědu),
1914–1917 šéflékař mobilní polní nemocnice,
1917–1918 Telegrafní pluk ve St. Hypolitu - vrchní lékař (služba u nemocenské pokladny tamtéž),
1919 vojenský lékař čsl. armády na Ostravsku a Slovensku,
1919–1921 záložní nemocnice Červeného kříže v Praze–Karlíně,
1921–1939 vedoucí lékař a poté ředitel Chorobince města Brna,
1939 předčasně penzionován, soukromá lékařská praxe v Ostopovicích

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 98, hrob č. 30-31

poznámky

Po vypuknutí 2. světové války převzala celý areál ústavu v prosinci 1941 německá armáda a zřídila tam vojenskou nemocnici. Chovanci chorobince byli přemístěni jednak do Kuřimi, jednak do sirotčince milosrdných sester sv. Vincence z Pauly na Veslařské ulici.
Po válce byl ústav znovu otevřen, ale po nastolení komunistické diktatury v roce 1948 došlo k zestátnění léčebných a sociálních zařízení a v důsledku toho nastal v letech 1949–1952 přechod chorobince na zařízení nemocničního charakteru. O celý areál chorobince projevila zájem Fakultní nemocnice v Brně a roku 1952 jí byl chorobinec předán.

obrazy
img26693.jpg 15. 6. 1936 - prezident Beneš s manželkou Hanou a s ředitelem MUDr. Sovadinou, po podpisu do pamětní knihy městského chorobince (dnes Fakultní nemocnice s poliklinikou v Brně-Bohunicích). Fotografii pro naši encyklopedii poskytl starosta MČ Brno-Bohunice pan Antonín Crha, děkujeme.

15. 6. 1936 - prezident Beneš s manželkou Hanou a s ředitelem MUDr. Sovadinou, po podpisu do pamětní knihy městského chorobince (dnes Fakultní nemocnice s poliklinikou v Brně-Bohunicích). Fotografii pro naši encyklopedii poskytl starosta MČ Brno-Bohunice pan Antonín Crha, děkujeme.

prameny, literatura

zobrazit

Archivní pramen

"Matrika oddaných, Brno - sv. Tomáš 1925–1928"

"Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III."

článek v odborném periodiku

"Lékařské osobnosti - MUDr. Alfons Sovadina (1882–1964)"

Ostatní literatura

"První české gymnasium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení (1867–1967)"

"Životopis MUDr. Alfonse Sovadiny"

partneři

Drahomíra Sovadinová (Dufková)
sňatek: 25. 10. 1925, Brno (kostel sv. Tomáše)

děti

Alfons Sovadina
Milan Sovadina
Božena Měrková (Sovadinová)
Petr Sovadina
Ludmila Hladilová (Sovadinová)

rodiče

Petr Sovadina
Anna Sovadinová (Páleníčková)

ulice

Na padělkách
bydliště v letech 1934–1939 (dnes Jihlavská)

stavby

Fakultní nemocnice s poliklinikou
Jihlavská 20/340
lékař, ředitel Sociálních ústavů města Brna Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
lékař, ředitel Sociálních ústavů města Brna; místo posledního odpočinku

události

13. 6. 1936
První návštěva dr. Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky
ředitel Sociálních ústavů města Brna 28. 10. 1934
Slavnostní otevření Sociálních ústavů města Brna
ředitel, zasloužil se o výstavbu

související odkazy

mapa

autor

Rč, Menš

Aktualizováno: 04. 12. 2022