Bzová čp. 26 (rodný dům), později čp. 9

Vyšší průmyslová škola strojní v Brně (1910–1915, maturita 23. 2. 1915),
Vysoká válečná škola v Praze (31. 7. 1926–12. 7. 1929)

Československý válečný kříž 1939 (udělen 24. 11. 1945)

na rodném domě ve Bzové mu byla 8. 5. 2015, v předvečer 60. výročí úmrtí, odhalena pamětní deska

voják z povolání (do výslužby přeložen k 1. 6. 1948), působil také v diplomatických službách

Svaz čs. letců (předseda)

pohřben v Addis Abebě v Etiopii

Po vzniku ČSR sloužil u letectva, v roce 1922 je uváděn jako nadporučík 5. letecké roty v Nitře. V polovině dvacátých let absolvoval letecký výcvik a v roce 1927 byl jmenován polním pilotem. Po dokončení studia na Vysoké škole válečné sloužil na MNO. V letech 1932–1937 byl vojenským a leteckým atašé na vyslanectví v Římě, v roce 1938 opětovně pracoval na ministerstvu.
Na podzim 1939 odešel ilegálně do zahraničí, do čs. zahraničního vojska prezentován 5. 1. 1940 v Paříži Osobní číslo: Z; A-4457). Po porážce Francie odplul jako velitel transportu čs. letců dne 19. června 1940 na lodi „Rotour III“ z přístavu Bordeaux a na britskou půdu vstoupil v přístavu Falmouth dne 22. 6. 1939. Sloužil ve štábních funkcích, naposled jako přednosta 3. oddělení Štábu pro vybudování čs. branné moci v hodnosti plukovníka generálního štábu (dosáhl britské hodnosti G/Cpt.).
V březnu 1945 byl uvolněn z RAF a měl odjet do SSSR, ale odjezd se neuskutečnil.

Po skončení války pracoval u čs. vojenské mise v Berlíně, po návratu jmenován do několika velitelských funkcí, posledně velel od 31. 7. 1947 1. leteckému okruhu.
Po roce 1948 odešel znovu do emigrace, zemřel v Etiopii, je pochován v Addis Abebě.
Zásluhou našeho diplomatického zastoupení byl jeho hrob obnoven, také na rodném domě ve Bzové mu byla 8. 5. 2015, tedy v předvečer 50. výročí úmrtí, odhalena pamětní deska.

Velmi podrobně jeho životní osudy pro naši encyklopedii doplnil jeden z rodinných příslušníků.

„Co se týká Brna, tak Vítězslav Rosík tam studoval v letech 1910-–1915 na Vyšší průmyslové škole strojní v Brně s vyučovací řečí českou se zkouškou dospělosti dne 23. 2. 1915. Uváděl i jeden semestr na brněnské technice, takže pravděpodobně byl přijat, ale po maturitě byl odveden jako jednoroční dobrovolník k bývalému 3. pěšímu pluku v Brně, a bojoval v Haliči, Bukovině, na ruské frontě a na St. Dona di Piave, nejprve jako kulometčík a posléze jako velitel kulometné čety. Z italského zajetí se vrátil až v roce 1919, kdy vstoupil do československé armády.
Vojenská kariéra Vítězslava Rosíka má mnoho zajímavějších míst, než pobyt v Nitře (prošel řadou míst a letišť v Chebu, Prostějově, Olomouci, Košicích, v Itálii, ve Francii atd.). Např. byl vyslán do Moskvy presidentem Benešem, aby jednal o sovětské letecké pomoci, návštěva u presidenta Beneše po přísaze letců v dubnu 1937, práce ve Svazu letců RČR (nikoliv ČSR) zejména po obsazení wehrmachtem, nebo jeho podíl na vyzbrojování parašutistů a dodávání výzbroje pro SNP atd. Pokud jsem zjistil z dostupných zdrojů doplňuji a koriguji položky k tomu, co uvádíte:
- 13.3.1921 – 14.3.1922 technický pobočník velitele leteckého pluku č. 3 v Nitře.
- 17.3.1924 jako kapitán obdržel odznak polního pozorovatele – letce.
- 7.8.1925 – 9.9.1926 pilotní kurs v Prostějově.
- 31.7.1926 - 12.7.1929 absolvoval Válečnou školu v Praze.
- 31.8.1932 – 30.12.1935 vojenským a leteckým attaché ČSR v Římě.
- 1936/1937 profesorem taktického letectví na Vysoké škole válečné do 31.8.1937.
- Od 1.9.1937 na leteckém odboru MNO, kde jej zastihla mobilizace, během níž působil jako přednosta operačního oddělení Hlavního velení letectva.
- 16.11.1939 odešel přes Slovensko do Budapešti.
- 1.12.1939 přes Jugoslávii přešel do Francie.
- Od 17.12.1939 sloužil ve Francii.
- 19.6.1940 odjezd z Francie (Bordeaux) lodí Robour III (celkem tři lodě, zřejmě polská loď Robur III) jako velitel transportu čs. letců.
- 22.6.1940 příjezd lodě Robur III do Anglie (Falmouth).
- 1.7.1940 převzal velení čs. let. jednotky v Insworth Lane.
- 17.7.1940 74 důstojníků a dalších hodností pod velením pplk. Rosíka přijelo do CAF Cosford.
- 23.7.1940 ustanoven zástupcem vel. CAF Cosford.
- 2.8.1940 přijat do RAF ev. č. 85215 jako P/O čs. dep.
- 2.8.1940 přiznána hodnost A/S/Ldr (S/L).
- 5.6.1941 přidělen k Inspektorátu čs. letectva jako čs. styčný důstojník u H.Q Flying Training Command.
- 21.8.1944 ustanoven přednostou 3. odd. čs. hl. vel.
- 1.12.1944 ustanoven přednostou 4. odd. čs. hl. vel.
- 3.3.1945 propuštěn z RAF/Czech Section.
- 3.3.1945 uveden v seznamu skupiny letců RAF, kteří odešli do SSSR (ale neodešel).
- 3.3.1945 – 30.4.1945 přidělen k československé misi při SHAEF (SHAEF-Supreme Headquarters Allied Expeditionary Force) ve funkci zástupce a současně náčelníka mise.
- 2.5.1945 – 30.9.1945 náčelník čs. voj. mise u SHAEF v Londýně.
- 15.10.1945 – 30.9.1946 po návratu do Prahy přidělen k Československé vojenské misi při kontrolní radě v Berlíně jako zástupce velitele a současně jmenován velitelem Čs.vojenské mise v americkém okupačním pásmu ve Frankfurtu nad Mohanem.
- 26.10.1945 je již sledován pracovníky OBZ.
- 24.11.1945 Československý válečný kříž 1939.
- 4.7.1946 těžká autonehoda v Bremen Vogesack, která jej donutila navrátit se do vlasti.
- 11.10.1946 je již sledován pracovníky MV.
- 12.10.1948 opouští plk. Rosík republiku do Rakouska. Dle knih, audionahrávek a rozhovorů JUDr. Miroslava Jiráska zajistil plk. Rosíkovi překročení hranice u Znojma do Rakouska. JUDr. Miroslav Jirásek byl v roce 1950 odsouzen na 15 vězení a byl vězněn 10 let, z toho 5 let v uranových dolech a posléze v Leopoldově.
- 10.6.1949 se Vítězslav Rosík loučí s letcem Bohumilem Tobyškou a jeho rodinou na letišti Heathrow za účasti etiopského velvyslance při odletu rodiny do Addis Abeby. Po třech měsících Bohuslav Tobyška přišel Vítězslava Rosíka přivítat na letišti v Addis Abebě. Předtím v ho audienci u císaře doporučil pro jeho kvality a zkušenosti císaři. Kolem roku 1952 se Vítězslav Rosík účastní s císařem a plk. Tobyškou vyřazení leteckých důstojníků z etiopské letecké akademie.
- v roce 1950 byla plk. Vítězslavovi Rosíkovi odňata vojenská hodnost, která mu dodnes nebyla vrácena.
- Na desce hrobu je nápis: „Vaše zásluhy za vlast nikdy nezapomeneme, budiž Vám země exilu lehká.“

zobrazit

Josef Rosík
Božena Rosíková (Vrbová)

Jan Rosík
Bohumil Rosík
Vladimír Rosík
Blažena Jirásková (Rosíková)
Ludmila Dočkalová (Rosíková)

další sourozenci (2)...

karta příslušníka čs. armády v zahraničí - Vítězslav Rosík
matriční záznam narození Vítězslava Rosíka

Menš