Rakousko-Uhersko, ČSR

požádal jako strojník v Babicích nad Svitavou (okr. Brno-venkov) společně s mladším bratrem Františkem Richterem, roku 1907 Zemský soud v Brně o zápis firmy Bratři Richterové, strojírna v Babicích, do obchodního rejstříku pro společnosti - nejprve pracoval jako strojník, poté dílovedoucí a nakonec se stal veřejným společníkem

předmětem podnikání byla výroba a prodej strojů pro malý průmysl a domácí hospodářství - šlo o mechanické pračky, ždímačky a válcové mandly, odstředivky a žehlící stroje,
firma sídlila v domě čp. 137 Babicích, roku 1910 bylo sídlo přeloženo do Židenic (nyní část Brna), Palackého třída (nyní Šámalova ulice) č. 41,
firma začala s výrobou benzínových dvojtaktních a čtyřtaktních motorů, které se prodávaly pod značkou Moravan, následně se pustila i do výroby obráběcích strojů - hoblovek, frézek, brusek, vrtaček a pásmových pil,
roku 1911 přistoupil do firmy Emil Buršík, strojník v Židenicích, který z firmy roku 1919 vystoupil,
k roku 1912 firma zaměstnávala 30 dělníků a 10 učňů, v té době strojírnu poškodil požár a proto byla postavena nová jednopatrová budova na Komenského ulici, o rok později byla přistavěna budova slévárny kovů,
v době 1. světové války firma dodávala součástky větším brněnským firmám pro válečnou výrobu,
roku 1919 vstoupil do firmy jako společník Ing. Pešek (s kapitálem 120 000 Kč), ale již roku 1921 vystoupil, a na jeho místo nastoupil František Dvořáček,
firma změnila výrobní program a byla v rejstříku k roku 1921 nově zapsána pod názvem Elektromotor SVET, spol. s. r. o. (SVET - Specielní Výroba Elektromotorů Trojfázových),
1924 byl závod rozšířen o přístavbu nové slévárny a 1926 byla zakoupena bývalá továrna A. Scheucha Tosca v sousedství a zahájena v ní výroba elektrospotřebičů (vařiče, žehličky, regulátory, vypínače a přepínače k motorům),
počet dělníků se zvyšoval od 150 osob do 334 (k roku 1929), během hospodářské krize došlo k poklesu, ale již roku 1936 počet dosáhl 391 osob (nárůst podnítilo i vzrůstající válečné nebezpečí),
k roku 1932 bratři Richterovi a F. Dvořáček přestali být společníky firmy, svá místa postoupili manželkám a sami působili jako ředitelé firmy

Františka Richterová (Proboštová)
sňatek: 1909 v Brně
(první manželka) Marie Richterová (Rulíšková)
sňatek: 1930 v Brně
(druhá manželka)

Oldřich Richter

Josef Richter
Terezie Richterová (Hemžalová)

Jan Nepomuk Richter
Filip Jan Richter
František Richter

Jord