Internetová encyklopedie dějin Brna

František Richter

    František Richter


    • * 21.4.1884 Babice nad Svitavou (okr. Brno-venkov) – † 2.6.1954 Brno


    • podnikatel ve strojírenství a elektrotechnice


    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zaměstnání

      od roku 1903 začal vyrábět v Babicích nad Svitavou mechanické pračky,
      roku 1907 požádal jako zdejší strojník s veřejným společníkem (starším bratrem Stanislavem) Zemský soud v Brně o zápis firmy Bratři Richterové, strojírna v Babicích, do obchodního rejstříku pro společnosti - předmětem podnikání byla výroba a prodej strojů pro malý průmysl a domácí hospodářství (šlo o mechanické pračky, ždímačky a válcové mandle, odstředivky a žehlící stroje),
      firma sídlila v Babicích čp. 137,
      roku 1910 bylo sídlo přeloženo do Židenic (nyní část Brna), Palackého tř. (nyní Šámalova ulice) č. 41 a současně byl upraven název firmy na Bratři Richterové,
      po přeložení podniku do Židenic majitelé začali s výrobou benzinových stojatých, dvojtaktních a čtyřtaktních motorů (pod značkou Moravan), dále se pustili i do výroby obráběcích strojů,
      k roku 1912 firma zaměstnávala 30 dělníků a 10 učňů, v té době strojírnu poškodil požár a proto byla postavena nová jednopatrová budova na Komenského ulici, o rok později byla přistavěna budova slévárny kovů,
      v době 1. světové války firma dodávala součástky větším brněnským firmám pro válečnou výrobu,
      roku 1919 vstoupil do firmy jako společník Ing. Pešek (s kapitálem 120 000 Kč), ale již roku 1921 vystoupil, a na jeho místo nastoupil František Dvořáček,
      firma změnila výrobní program a byla v rejstříku k roku 1921 nově zapsána pod názvem Elektromotor SVET, spol. s. r. o. (SVET - Specielní Výroba Elektromotorů Trojfázových),
      v roce 1924 byl závod rozšířen o přístavbu nové slévárny a roku 1926 byla zakoupena bývalá továrna A. Scheucha Tosca v sousedství a zahájena v ní výroba elektrospotřebičů (vařiče, žehličky, regulátory, vypínače a přepínače k motorům),
      počet dělníků se zvyšoval od 150 osob do 334 (k roku 1929), během hospodářské krize došlo k poklesu, ale již roku 1936 počet dosáhl 391 osob (nárůst podnítilo i vzrůstající válečné nebezpečí),
      k roku 1932 bratři Richterovi a F. Dvořáček přestali být společníky firmy, svá místa postoupili manželkám a sami působili jako ředitelé firmy

      po okupaci Československa byla firma zaměřena na válečnou výrobu pro wehrmacht a k roku 1943 zaměstnávala více než 650 osob,
      vzhledem k počtu dělníků byla firma znárodněna již roku 1945 a její majetková podstata začleněna koncem roku do Moravských elektrotechnických závodů, n. p. Olomouc, sídlo firmy bylo k roku 1948 na Filipínského ulice č. 51/53

    • odborné a zájmové organizace

      k roku 1921 uveden jako náhradník do městského zastupitelstva


    • prameny, literatura


    • partneři

      Marie Richterová (Kovářová)
      sňatek: 1907 v Babicích nad Svitavou


    • děti

      Miroslav Richter
      Růžena Richterová
      Ladislav Richter
      František Richter
      Květoslava Zlámalová (Richterová)

      další děti (1)...


    • rodiče

      Josef Richter
      Terezie Richterová (Hemžalová)


    • sourozenci

      Jan Nepomuk Richter
      Filip Jan Richter
      Stanislav Richter


    • autor

      Jord


Aktualizováno: 10. 12. 2018