prof. MUDr. Jan Navrátil, DrSc.

* 26.1.1909 Neu Spielberg (Rakousko) – † 17.6.1992 Vídeň


světově uznávaný brněnský kardiochirurg, působící od roku 1967 ve Vídni; čestný doktor Masarykovy univerzity


zajímavé okolnosti

Patří mu prvenství v operacích na otevřeném srdci v hlubokém podchlazení (23. 5. 1956) a na otevřeném srdci s mimotělním oběhem (5. 2. 1958). V roce 1969 poprvé v Evropě s úspěchem použil intraaortální pumpu k záchraně umírajícího pacienta. V roce 1976 ve Vídni poprvé použili umělou srdeční komoru a umělé srdce.
Spolupracoval se špičkovými techniky a vědci, kteří pomáhali sestrojit špičkové přístroje; patřil mezi ně Ing. Stanislav Nešpůrek, CSc., s kolektivem, který byl mimo jiné nositelem Řádu práce v oblasti výzkumu vesmíru, kvantové radiotechniky, v oblasti konstrukce raket.


bydliště

Brno, Pekařská 48


čestný občan

8. 12. 2009 (uděleno na 30. zasedání ZMB)


cena města

2009 (in memoriam)


vzdělání

reálné gymnázium v Košicích (1921–1922) a v Brně (1923–1928),
1928–1934 LF MU (1946 docent, 1954 profesor, 1962 DrSc.)


čestný doktorát

20. 9. 1991 Masarykova univerzita za zásluhy a rozvoj chirurgie


vyznamenání a pocty

Československá cena míru (1959),
Řád republiky za zásluhy o srdeční chirurgii (1962),
Cenu dr. Karla Rennera (1975),
Velký zlatý odznak za zásluhy o Rakouskou republiku (1976)


jiné pocty

člen-korespondent ČSAV (1965),
Zlatá medaile ČSAV (1967),
člen německé akademie věd Leopoldina (1966),
člen rakouské Akademie věd (1976),
Čestný prsten města Vídně (1979)


dílo

Publikoval více než 200 prací, tři monografie a dvě knihy o srdeční chirurgii.
V roce 1960 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pletařským byla implantována první česká cévní protéza; roku 1969 už na vídeňské klinice poprvé v Evropě s úspěchem použil intraaortální pumpu k záchraně umírajícího pacienta; v roce 1976 ve Vídni poprvé použili umělou srdeční komoru a umělé srdce.


zaměstnání

1934–1936 Zemská nemocnice v Brně,
1937–1952 I. chirurgická klinika LF MU, 1952–1967 přednosta její II. chirurgické kliniky,
od roku 1967 přednosta II. chirurgické kliniky ve Vídni a od roku 1975 ředitel Boltzmannova ústavu pro výzkum chirurgie srdce


odborné a zájmové organizace

Spolek českých lékařů v Brně,
Československá chirurgická společnost,
Société internationale de chirurgie,
American College of Chest Physicians


hrob

Ústřední hřbitov Brno, Vídeňská 96, skup. 1, hrob č. 22 ( 92–93?)


pojmenováno

Navrátilův den - setkání kardiochirurgů (poprvé 13. 4. 2007)


poznámky

V roce 1966 se uskutečnil pod názvem "Zpověď u Sv. Anny" přímý televizní přenos operace vrozené srdeční vady v mimotělním oběhu z operačního sálu 2. chirurgické kliniky.
V roce 1967 natočilo Filmové studio Zlín výukový dokumentární film "Implantace aortální a mitrální chlopně", který byl promítán i v zahraničí na festivalu zdravotnických filmů. Údajně se ani jedna jeho kopie nedochovala.




osoby

Miloš Budík
fotografoval operace J. Navrátila Josef Horký
od roku 1957 spolupracovali Stanislav Nešpůrek
Václav M. Wittner
žák



ulice

Pekařská
bydliště


osoba na objektech

J. Navrátil
pamětní deska: Pekařská 53/09


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


události

8. 12. 2009
Udělení čestného občanství Milanu Kunderovi a Janu Navrátilovi
kardiochirurg
19. 11. 1963
Úspěch československé kardiochirurgie v Brně – poprvé voperována umělá srdeční chlopeň
vedoucí týmu, který operaci srdeční chlopně provedl
5. 2. 1958
První operace srdce s mimotělním oběhem krve
lékař


související odkazy

Kal


Aktualizováno: 10. 05. 2018