po absolvování obecné a měšťanské školy nastoupil na elektrotechnický obor,
pak následovala vojenská služba v Plzni,
začal se zajímat o filozofii a teologii a přihlásil se do Státního semináře, nejprve nebyl přijat,
25. června 1953 složil tajně slavné sliby a stal se členem řádu dominikánů,
teprve v roce 1967 mu bylo umožněno studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích,
24. června 1972 přijal kněžské svěcení z rukou Štěpána kardinála Trochty, svou příslušnost k dominikánskému řádu však i nadále tajil, protože vstupovat do církevních řádů bylo v tehdejším Československu nezákonné

kněžskou službu vykonával v České Kamenici a v letech 1973–2016 v Kamenickém Šenově,
dále působil také v okolních farnostech v Jetřichovicích, Kerharticích, Srbské Kamenici, Horním Prysku, Práchni, Huntířově, Malé Bukovině, Růžové a v Markvarticích,
biskup Josef Koukl jej 24. října 2001 jmenoval sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly, na kanonikát rezignoval 17. března 2010,
farářem v Kamenickém Šenově byl do 31. 12. 2014, od 1. ledna 2015 si ponechal pouze duchovní službu v této farnosti (administrátor in spiritualibus)

kněžský hrob na hřbitově v Kamenickém Šenově

Josef Koukl
litoměřický biskup, jmenoval S. Bečičku kanovníkem litoměřické katedrální kapituly

Ma