německá

Lysice čp. 142 (rodný dům),
Brno, Grosser Platz - Velké náměstí 20

gymnázium v Moravské Třebové,
učeň u obchodníka se železem Ferdinanda Csanka ve Steinu nad Dunajem

titul císařský rada

prodavač v železářském velkoobchodě ve Floridsdorfu u Vídně,
obchodvedoucí u Franze Neuhausera v Brně (od roku 1853 jeho majitel),
od roku 1863 majitel firmy Eduard Till,
1870 spolumajitel firmy Brünner Eisendraht-, Drahtstiften und Nietenfabrik des Eduard Till et Anton Heider

od roku 1885 člen Obchodní a živnostenské komory v Brně,
1867–1877 přísedící obchodního soudu,
od roku 1884 cenzor brněnské pobočky Rakousko-uherské banky,
předseda správní rady Plzeňské akciové smaltové továrny,
člen správní rady Moravské eskontní banky,
člen dozorčí rady První brněnské strojírenské společnosti,
člen dozorčí rady a ředitelství Šlapanické cukrovarnické a.s.

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25a, hrob č. 37–41 (náhrobek je památkově chráněn od 3. 5. 1958)

Po ukončení gymnaziální studií odjel do rakouského Steinu nad Dunajem, kde nastoupil do učení k obchodníkovi se železem Ferdinandovi Csankovi. Další praxi získal v Uherském Hradišti a později ve velkoobchodě ve Florinsdorfu u Vídně. Zkušenosti, které na svých cestách posbíral, zužitkoval ve funkci obchodvedoucího u Franze Neuhausera v Brně. V době nástupu mu nebylo ještě ani 25 let. Na této pozici setrval téměř 10 let, až do roku 1853, kdy tento obchod koupil od jeho majitele Roberta Bartelsmanna.
V Tillových rukou se obchod změnil na velkoobchod, největší svého druhu na Moravě. Od roku 1863 nesla firma název Eduard Till. Roku 1870 se spojil s Antonem Heiderem, se kterým společně založili firmu na výrobu železných drátů a nýtů, Brünner Eisendraht-, Drahtstiften und Nietenfabrik des Eduard Till et Anton Heider.
Roku 1880 Heider z firmy vystoupil a E. Till se tak stal jejím jediným majitelem. I tento podnik byl velice úspěšný. Měl svoji pobočku ve Vídni a na výstavách získávaly jeho výrobky četná ocenění.
Protože bylo jeho manželství bezdětné, jeho firmu zdědili jeho synovci Eduard a Methud Fischovi, kteří se ve firmě angažovali už od roku 1890 a které roku 1897 adoptoval, oba změnili příjmení na Till. Stali se také dědici majetku strýce.

zobrazit

Eduard Till
adoptivní syn Methud Till
adoptivní syn

Marie Till (Sauer)
sňatek: 20. 4. 1891, Brno (kostel sv. Jakuba)

Marianna Till (Brhel)
Pavel Till

Marianna Fisch (Till)
Anna Till
Franziska Till

Grosser Platz - Velké náměstí
bydliště a sídlo prodejny (dnes náměstí Svobody) Strassengasse (Silniční) - část
Silniční č. 5/7 (tovární budovy firmy Erste Brünner Eisendraht-, Drahtstiften und Nietenfabrik des Eduard Till et Anton Heider)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
velkoobchodník a průmyslník v oboru železářství; místo posledního odpočinku

mát, Menš