Encyklopedie dějin města Brna

Alexander Ypsilanti

    Alexander Ypsilanti


    • * 1725 Cařihrad – † 13.1.1807 Cařihrad


    • moldavský hospodář, politik, účastník bojů proti Turkům, politický vězeň Ibrahima Paši, po útěku z Jaffy v roce 1788 zatčen hulány rakouského císaře Josefa II. a uvězněn v Brně


    • šlechtický titul

      kníže

    • národnost

      řecká


    • zajímavé okolnosti

      Kníže Ypsilanti byl vězněn v Brně od 23. 6. 1788 do 18. 10. 1791 jako politický státní vězeň. Přesto si Brno velmi oblíbil, svérázností v jednání a vystupováním si také získal přízeň Brňanů.
      Aby se mohl vrátit domů, snažil se okázalými prostředky získat přízeň císařského dvora. Při procházkách v Brně nahlas vyslovoval jméno císaře, přičemž současně smekal a hluboce se klaněl. Nešetřil také chválou na adresu panovnického dvora.
      Dům na Starém Brně, Křídlovická 4 měl domovní znamení, sedícího "Turka" - při asanaci domu staré zástavby za první republiky bylo znamení sňato a uloženo do sbírek Muzea města Brna.

    • příčina úmrtí

      popraven pro podezření ze zrady


    • bydliště

      Brno:
      - Křídlovická 4
      - Špilberk
      - náměstí Svobody (v letech 1788–1791)


    • poznámky

      Žil ve čtvrti Fanar v Cařihradu, obývané převážně Řeky. Podle čtvrti se nazývali tito Řekové Fanarioti, mnohdy zastávali významné funkce u sultánova dvora, dokonce byli dosazováni za vládce tureckých provincií (pašalíků).
      U sultánova dvora našel zpočátku uplatnění i Ypsilanti jako tlumočník, v roce 1774 jej sultán poslal vládnout do balkánské provincie Valašska a v roce 1787 do Moldavska. V témže roce zahájila spojená vojska ruského cara a rakouského císaře vojenské tažení s cílem co nejvíce vytlačit Turky z jihovýchodu Evropy.
      Při jednom z útoků v Moldavsku se dala na ústup jak turecká armáda pod vedením Ibrahima paši, tak oddíly moldavského vládce, hospodara, Alexandra Ypsilantiho. Ten byl na útěku zajat rakouskými husary a roku 1788 byl přivezen do Brna. Zde neustále zdůrazňoval, že není Turek, ale naopak příslušník národa, který chce Balkán osvobodit. Nejdříve byl umístěn v domě na Starém Brně, později převezen krátce na Špilberk. Po provedených výsleších a konzultacích s vídeňským dvorem byla shledána jeho "nevinna" a Ypsilanti směl přebývat v domě na tehdejším Velkém náměstí. Po změně politické situace byl v roce 1791 vydán Ypsilanti do Turecka. Jeho další život však provázela nedůvěra sultána.
      V roce 1796 byl sice poslán jako hospodar do Valašska, ale za krátkou dobu se vrátil zpět do Cařihradu. V roce 1806 vypuklo v bělehradském pašalíku povstání Srbů, na Ypsilantiho bylo v Cařihradu pohlíženo jako na duchovního vůdce povstalců, a proto byl popraven.
      Jindřich Obršlík v článku „Pobyt Alexandra Ypsilantiho v Brně“ se domnívá, že podnětem k popravení Alexandra st. byla protiturecká činnost jeho syna Konstatntina (1760–1816).


    • pojmenované ulice

      Ypsilantiho (Staré Brno)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Pobyt Alexandra Ypsilantiho v Brně"
      "Knížata Ypsilanti a Brno"
      "Ypsilantiho dům"
      "Alexander Ypsilanti"


    • ulice

      Špilberk
      pobyt náměstí Svobody
      bydliště Křídlovická
      bydliště


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš, Jord


Aktualizováno: 18. 10. 2017