kníže

řecká

Kníže Ypsilanti byl vězněn v Brně od 23. 6. 1788 do 18. 10. 1791 jako politický státní vězeň. Přesto si Brno velmi oblíbil, svérázností v jednání a vystupováním si také získal přízeň Brňanů.
Aby se mohl vrátit domů, snažil se okázalými prostředky získat přízeň císařského dvora. Při procházkách v Brně nahlas vyslovoval jméno císaře, přičemž současně smekal a hluboce se klaněl. Nešetřil také chválou na adresu panovnického dvora.
Dům na Starém Brně, Křídlovická 4 měl domovní znamení, sedícího "Turka" - při asanaci domu staré zástavby za první republiky bylo znamení sňato a uloženo do sbírek Muzea města Brna.

popraven pro podezření ze zrady

Brno:
- Křídlovická 4
- Špilberk
- náměstí Svobody (v letech 1788–1791)

Žil ve čtvrti Fanar v Cařihradu, obývané převážně Řeky. Podle čtvrti se nazývali tito Řekové Fanarioti, mnohdy zastávali významné funkce u sultánova dvora, dokonce byli dosazováni za vládce tureckých provincií (pašalíků).
U sultánova dvora našel zpočátku uplatnění i Ypsilanti jako tlumočník, v roce 1774 jej sultán poslal vládnout do balkánské provincie Valašska a v roce 1787 do Moldavska. V témže roce zahájila spojená vojska ruského cara a rakouského císaře vojenské tažení s cílem co nejvíce vytlačit Turky z jihovýchodu Evropy.
Při jednom z útoků v Moldavsku se dala na ústup jak turecká armáda pod vedením Ibrahima paši, tak oddíly moldavského vládce, hospodara, Alexandra Ypsilantiho. Ten byl na útěku zajat rakouskými husary a roku 1788 byl přivezen do Brna. Zde neustále zdůrazňoval, že není Turek, ale naopak příslušník národa, který chce Balkán osvobodit. Nejdříve byl umístěn v domě na Starém Brně, později převezen krátce na Špilberk. Po provedených výsleších a konzultacích s vídeňským dvorem byla shledána jeho "nevinna" a Ypsilanti směl přebývat v domě na tehdejším Velkém náměstí. Po změně politické situace byl v roce 1791 vydán Ypsilanti do Turecka. Jeho další život však provázela nedůvěra sultána.
V roce 1796 byl sice poslán jako hospodar do Valašska, ale za krátkou dobu se vrátil zpět do Cařihradu. V roce 1806 vypuklo v bělehradském pašalíku povstání Srbů, na Ypsilantiho bylo v Cařihradu pohlíženo jako na duchovního vůdce povstalců, a proto byl popraven.
Jindřich Obršlík v článku „Pobyt Alexandra Ypsilantiho v Brně“ se domnívá, že podnětem k popravení Alexandra st. byla protiturecká činnost jeho syna Konstatntina (1760–1816).

Ypsilantiho (Staré Brno)

zobrazit

Špilberk
pobyt náměstí Svobody
bydliště Křídlovická
bydliště

mapa

Menš, Jord