František Slavíček

* 2.5.1915 Deblín (okres Brno-venkov) – † 11.4.2004


válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje


vyznamenání a pocty

Čs. válečný kříž 1939,
Čs. medaile za chrabrost,
Čs. medaile za zásluhy I. st.,
Čs. pamětní medaile se štítkem SSSR,
medaile „Boje u Sokolova“,
Dukelská medaile,
medaile Slovenského národního povstání,
Sovětské řády: „Poběda nad Germánií“ a „Boje za Pragu


zaměstnání

strážník, voják


odborné a zájmové organizace

Československá obec legionářská


hrob

poznámky

Po okupaci Čech, Moravy a Slezska německými vojsky v březnu 1939 se rozhodl bojovat za svobodu vlasti po vzoru čs. legionářů. 9. srpna 1939 opustil na motocyklu Olomouc s cílem odejít za hranice. Rozhodl se přejít hranici mezi Radvanicemi a Michálkovicemi. Se štěstím se dostal na polské území, přihlásil se na policejní stanici ve Fryštáku (dnešní Karviná), odkud byl odvezen do Krakova, kde byl 23. srpna 1939 zařazen jako dobrovolník do československé zahraniční armády. Odveden 8. 2. 1942 v Buzuluku, kmenové číslo: 0.023/M a 0.315/D.

Absolvoval kurz snajperů a jako příslušník velitelského roje 1. roty npor. Otakara Jaroše se 8. 3. 1943 zúčastnil prvního boje 1. čs. samostatného praporu v SSSR u osady Sokolovo, kde s dalšími ostřelovači plnil úlohy průzkumných hlídek v předpolí a pozorovatelů.

Příslušník roty zvláštního určení. Účastnil se mnoha válečných operací na východní frontě.
Po únoru 1948 se ani on nevyhnul perzekucím, byl ze SNB propuštěn a 1. 5. 1949 nastoupil jako úředník Uhelných skladů čs. dolů v Brně, kde pracoval až do odchodu do důchodu.




stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


související odkazy

APe


Aktualizováno: 03. 07. 2019