česká

vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen a poté v uranových dolech v Jáchymově

vysoká škola v Praze

1938 a 1941–1945 u firmy Baťa (žák a spolupracovník prof. Otty Wichterleho),
šéfchemik v Československých naftových závodech v Hodoníně,
VÚ geologického inženýrství v Brně

předseda městského výboru Českého svazu bojovníků za svobodu

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 18, hrob č. 31–32

Jeho otec byl veterán z 1. světové války. Když v roce 1931 zemřela jeho matka, musel otci pomáhal živit mladší sourozence. Vypomáhal při mlácení obilí u mlátičky Wichterle a Kovařík. S Ottou Wichterlem se potkal během 2. světové války u firmy Baťa ve zlínském výzkumném ústavu.
Dne 17. listopadu 1939 ho Němci odvezli z vysokoškolských kolejí na Ruzyň. Spolu s ostatními studenty byl poslán do koncentračního tábora Sachsenhausen. Propuštěn byl v zimě roku 1940. Poté se vrátil do firmy Baťa, kde pracoval již před 2. světovou válkou. Po roce se dostal na oddělení prof. Wichterleho. Roku 1944 mu generální ředitel výzkumného ústavu firmy Baťa nabídl bydlení v jeho vile, tím zabránil okupaci domu Hitlerjugend.
V lednu 1950 se přestěhoval do Hodonína, kde pracoval v Československých naftových závodech. V červnu 1950 ho zatkla StB. Důvodem byly dvě schůzky s několika kolegy a členy správní rady v Esterkově vinném sklípku. Protože s nimi tehdy v Hodoníně pracovala i ruská skupina, někdo je udal, že se jedná o politicky podezřelé schůzky. Zatčeno a obviněno z protistátní činnosti v naftových závodech v Hodoníně bylo 11 osob. Osm z nich, včetně Esterky, bylo odsouzeno k trestu smrti. Tím byla ale narušena práce v hodonínských závodech, protože se jednalo právě o odborníky v tomto oboru. Případ se proto začal znovu projednávat v Břeclavi, Hodoníně a nakonec v Praze.
František Esterka byl odsouzen na 5 let. Dva roky strávil v uranových dolech v Jáchymově. Na tři roky ztratil občanská práva a také mu byla udělena pokuta 30 000 korun. Z Jáchymova byl propuštěn 14. června 1952.

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
chemický inženýr; politický vězeň; místo posledního odpočinku

mát