česká

Brno, Babákovo náměstí (dnes náměstí Míru) 7

1929–1934 studia bohosloví,
1934 kněžské svěcení

do roku 1927 při rodinném hospodářství,
1927–1929 u civilního a trestního soudu v Brně a Ostravě,
1934–1959 kaplan starobrněnského kláštera a poté v Jiráskově čtvrti,
1959–1960 kooperátor na faře v Břeclavi

ČSL (1925–1929)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 16, hrob č. 1–5, hrobka řádu augustiniánů

Do augustiniánského řádu vstoupil roku 1929.
Roku 1960 byl zatčen a následně souzen v procesu Šesták a spol. za pokračování v řádové činnosti. Charakteristika Krajské správy ministerstva vnitra v Brně ho popsala jako reakčního kněze, který zaujímal nepřátelský postoj ke státnímu zřízení. Za trestný čin podvracení republiky byl odsouzen ke 2 letům vězení. Propuštěn z věznice ve Valdicích byl po amnestii prezidenta A. Novotného roku 1962.
V roce 1968 probíhalo rehabilitační řízení, které ale potvrdilo původní rozsudek. Nové rehabilitační řízení, kterého se už P. Gabriel nedožil, proběhlo v roce 1991, to rozhodlo o účasti na rehabilitaci a zastavilo trestní stíhání u všech odsouzených. Ve výpovědím při rehabilitačním řízení P. Gabriel uvedl, že jeho výslechy v roce 1960–1961 byly velmi dramatické. Vyšetřovatelé na něho křičeli a protokol podepsal proto, aby výslechy spojené s utrpením už skončily. Špatné byly také poměry na cele. Kvůli nedostatku židlí musel většinu času prostát, protože jinde sedět nesměli. Kvůli tomu se poté ve vězeňské nemocnici léčil s trombózou na nohou.

Augustin Miroslav Bera
spolubratr v řádu augustiniánů Fulgenc Florian Jančík
spolubratr v řádu augustiniánů Tomáš Josef Martinec
spolubratr v řádu augustiniánů, spoluodsouzený v procesu Šesták a spol. Řehoř Josef Papež
spolubratr v řádu augustiniánů Štěpán František Peška
spolubratr v řádu augustiniánů
další osoby (1)...

náměstí Míru
bydliště (tehdy Babákovo náměstí)

Starobrněnský klášter
Mendlovo náměstí 1/157
místo jeho působení Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
kněz, politický vězeň; místo posledního odpočinku

mát