česká

gymnázium,
studium teologie (přerušeno událostmi 2. světové války),
červenec 1949 kněžské svěcení

během 2. světové války dělník ve Zbrojovce,
1949–1950 kaplan starobrněnského kláštera,
1951 kaplan ve Veselí nad Moravou,
1955–1956 duchovní správa v Ořechově u Brna

Po Akci K v dubnu 1950 byl i s dalšími augustiniány převezen do centralizačního kláštera v Oseku. Roku 1951 byl propuštěn a získal místo kaplana ve Veselí nad Moravou. Podle Krajské správy ministerstva vnitra v Brně tam měl zorganizovat pobouření proti novém knězi, který ho měl po sedmi měsících vystřídat. Ve skutečnosti se zřejmě věřící dozvěděli o příchodu nového pokrokového kněze, proti kterému se začali sami bouřit. Z Veselí musel uprchnout a pak se údajně skrýval na Starém Brně další čtyři roky, kdy měl mezi kněží šířit různé štvavé tiskoviny a letáky.
Od září do prosince roku 1960 byl spolu s P. Papežem, P. Jančíkem a P. Peškou vyšetřován a odsouzen v tzv. procesu Bera a spol. Trestná činnost spočívala v tom, že se tajně scházeli, hovořili o stavu církve v tehdejším Československu, navštěvovali opata P. Švandu v Charitním kněžském ústavu na Moravci a snažili se nábožensky vychovávat mládež. Jednalo se tedy v podstatě o pokračování řádového života, což bylo trestné. P. Bera a P. Papež vinu nepopírali. P. Bera měl navíc pracovat na náboženském díle "Problémy katolíka XX. století".
Od listopadu 1960 byl P. Bera také vyšetřován pro podezření z homosexuality a zneužití nezletilých. Celkem se mělo jednat o tři chlapce. I k těmto trestným činům se měl podle protokolů P. Bera přiznat. Krajský soud v Brně mu 21. 12. 1960 vyměřil trest 7 let odnětí svobody a to za trestné činy podvracení republiky, pohlavní styk s osobou téhož pohlaví a pohlavní zneužití.
Na rozdíl od ostatních odsouzených nebyl P. Bera propuštěn roku 1962 po amnestii prezidenta A. Novotného. Věznici na Borech opustil až v prosinci 1964.
Roku 1968 podal P. Bera (stejně jako i ostatní odsouzení) žádost o rehabilitaci proti odsouzení za trestný čin podvracení republiky. Stejně jako ostatním ani jemu soud nevyhověl.
Roku 1991 probíhala rehabilitační řízení znovu. Prokurátor navrhoval rozhodnout o účasti na rehabilitaci a zastavit trestní stíhání u všech odsouzených. A právě tak, po přezkoumání rozsudku z března 1961, rozhodl i soudní senát.

Josef František Gabriel
spolubratr v řádu augustiniánů Fulgenc Florian Jančík
spolubratr v řádu augustiniánů, spoluodsouzený v procesu Bera a spol. Tomáš Josef Martinec
spolubratr v řádu augustiniánů Řehoř Josef Papež
spolubratr v řádu augustiniánů, spoluodsouzený v procesu Bera a spol. Štěpán František Peška
spolubratr v řádu augustiniánů, spoluodsouzený v procesu Bera a spol.
další osoby (1)...

Mendlovo náměstí
bydliště

Starobrněnský klášter
Mendlovo náměstí 1/157
místo jeho působiště

mát