Internetová encyklopedie dějin Brna

Augustin Miroslav Bera

    P. Augustin Miroslav Bera


    • * 12.10.1923 Brno


    • kněz, politický vězeň


    • národnost

      česká


    • vzdělání

      gymnázium,
      studium teologie (přerušeno událostmi 2. světové války),
      červenec 1949 kněžské svěcení


    • zaměstnání

      během 2. světové války dělník ve Zbrojovce,
      1949–1950 kaplan starobrněnského kláštera,
      1951 kaplan ve Veselí nad Moravou,
      1955–1956 duchovní správa v Ořechově u Brna


    • poznámky

      Po Akci K v dubnu 1950 byl i s dalšími augustiniány převezen do centralizačního kláštera v Oseku. Roku 1951 byl propuštěn a získal místo kaplana ve Veselí nad Moravou. Podle Krajské správy ministerstva vnitra v Brně tam měl zorganizovat pobouření proti novém knězi, který ho měl po sedmi měsících vystřídat. Ve skutečnosti se zřejmě věřící dozvěděli o příchodu nového pokrokového kněze, proti kterému se začali sami bouřit. Z Veselí musel uprchnout a pak se údajně skrýval na Starém Brně další čtyři roky, kdy měl mezi kněží šířit různé štvavé tiskoviny a letáky.
      Od září do prosince roku 1960 byl spolu s P. Papežem, P. JančíkemP. Peškou vyšetřován a odsouzen v tzv. procesu Bera a spol. Trestná činnost spočívala v tom, že se tajně scházeli, hovořili o stavu církve v tehdejším Československu, navštěvovali opata P. Švandu v Charitním kněžském ústavu na Moravci a snažili se nábožensky vychovávat mládež. Jednalo se tedy v podstatě o pokračování řádového života, což bylo trestné. P. Bera a P. Papež vinu nepopírali. P. Bera měl navíc pracovat na náboženském díle "Problémy katolíka XX. století".
      Od listopadu 1960 byl P. Bera také vyšetřován pro podezření z homosexuality a zneužití nezletilých. Celkem se mělo jednat o tři chlapce. I k těmto trestným činům se měl podle protokolů P. Bera přiznat. Krajský soud v Brně mu 21. 12. 1960 vyměřil trest 7 let odnětí svobody a to za trestné činy podvracení republiky, pohlavní styk s osobou téhož pohlaví a pohlavní zneužití.
      Na rozdíl od ostatních odsouzených nebyl P. Bera propuštěn roku 1962 po amnestii prezidenta A. Novotného. Věznici na Borech opustil až v prosinci 1964.
      Roku 1968 podal P. Bera (stejně jako i ostatní odsouzení) žádost o rehabilitaci proti odsouzení za trestný čin podvracení republiky. Stejně jako ostatním ani jemu soud nevyhověl.
      Roku 1991 probíhala rehabilitační řízení znovu. Prokurátor navrhoval rozhodnout o účasti na rehabilitaci a zastavit trestní stíhání u všech odsouzených. A právě tak, po přezkoumání rozsudku z března 1961, rozhodl i soudní senát.


    • prameny, literatura


    • osoby

      Josef František Gabriel
      spolubratr v řádu augustiniánů Fulgenc Florian Jančík
      spolubratr v řádu augustiniánů, spoluodsouzený v procesu Bera a spol. Tomáš Josef Martinec
      spolubratr v řádu augustiniánů Řehoř Josef Papež
      spolubratr v řádu augustiniánů, spoluodsouzený v procesu Bera a spol. Štěpán František Peška
      spolubratr v řádu augustiniánů, spoluodsouzený v procesu Bera a spol.
      další osoby (1)...


    • ulice

      Mendlovo náměstí
      bydliště


    • stavby

      Starobrněnský klášter
      Mendlovo náměstí 1/157
      místo jeho působiště


    • autor

      mát


Aktualizováno: 25. 10. 2017