František Kopuletý

* 26.11.1897 Brno-Židenice – † 21.6.1942 Brno, Kounicovy koleje


válka a odboj 1914–1919; československý dobrovolec; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; druhé stanné právo


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Brno-Židenice, Táborská,
Jaroměřice u Jevíčka čp. 48


vzdělání

II. státní reálka v Brně, Křenová 36 (maturita 23. 6. 1915)


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1914–1918,
Československý válečný kříž 1939 in memoriam


jiné pocty

plukovník generálního štábu in memoriam (1946),
jeho jméno je uvedeno na pomníku v Jaroměřicích u Jevíčka, dále na pomníku obětí sboru Českobratrské církve evangelické na hřbitově ve Vanovicích


zaměstnání

voják z povolání (major generálního štábu)


poznámky

Dne 15. října 1915 nastoupil vojenskou službu v první světové válce. Dne 1. srpna 1917 byl jmenován poručíkem v záloze.
Po skončení války se 13. listopadu 1918 přihlásil jako dobrovolec do československé armády a do 17. prosince 1918 se jako velitel čety účastnil obsazování jižní Moravy. Dne 9. dubna 1919 byl přijat do čs. armády jako aktivní důstojník, v roce 1919 a 1920 v hodnosti poručíka a jako velitel roty se zúčastnil operací na Slovensku a Těšínsku. V letech 1920 až 1933 postupně konal službu jako praporní pobočník a jako druhý pobočník velitele pluku. Dne 1. listopadu 1920 jmenován nadporučíkem, 1. července 1928 kapitánem.
Dne dne 24. ledna 1933 obdržel od Zemského vojenského velitelství v Brně pochvalné uznání za osobní statečnost, rozhodnost a obětavost projevenou v noci z 21. na 22. ledna 1933 při přepadu Svatoplukových kasáren pěšího pluku 43 v Brně. V roce 1933 byl povolán jako posluchač do Vysoké školy válečné v Praze, kde byl 1. dubna 1934 jmenován štábním kapitánem.
Po absolvování školy se vrátil do Brna na velitelství 6. divize ve funkci přednosty 2. oddělení štábu divize.
Dne 1. ledna 1936 jmenován majorem generálního štábu - v této funkci zůstal až do mobilizace v září 1938; 15. ledna 1939 byl povolán do kurzu traťového velitelství v Praze, kurz již nedokončil pro likvidaci čs. armády. Poté byl přidělen ke Katastrálnímu měřičskému úřadu v Brně jako vrchní administrativní komisař (od 21. 8. 1939).
Od 1. července 1941 odešel sám dobrovolně do výslužby. Se svou rodinou (manželka a nezletilý syn Milan) se přestěhoval do Jaroměřic u Jevíčka.
Od roku 1939 se zapojil do ilegální činnosti v Obraně národa (kraj Brno-město) pod krycím jménem „Franta Opatrný“. Zakresloval mapy jednotlivých moravských okresů s udáním nejdůležitějších vojenských objektů, tajných muničních a jiných skladišť. Zprostředkovával spojení mezi izolovanými vojenskými skupinami a ústředním vedením, přesnost jeho práce byla oceňována i v zahraničí.
Rovněž se staral finančně o ženy zatčených kolegů. Sám byl zatčen gestapem 8. října 1941 v Jaroměřicích u Jevíčka, vězněn v Brně v Kounicových kolejích - zde byl odsouzen stanným soudem a popraven 21. června 1942.
Jeho vojenská služba je podrobně vylíčena v publikaci Stehlík - Lach.




osoby

František Boleloucký
společně odsouzeni stanným soudem a popraveni Božena Brunclíková
společně odsouzeni stanným soudem a popraveni Antonín Brychta
společně odsouzeni stanným soudem a popraveni František Čermák
společně odsouzeni stanným soudem a popraveni Otakar Hubík
společně odsouzeni stanným soudem a popraveni
další osoby (5)...




ulice

Táborská
rodný dům (tehdy Židenice čp. 500)


události

22. 6. 1942
Zápis popravených v Brně 20. 6. a 21. 6. 1942
v protokolu uveden pod číslem 2438/p
21. 6. 1942
Popravy ve druhém stanném právu v Brně (neděle 21. června)
jeden z popravených


Menš


Aktualizováno: 03. 04. 2020