Romanová, rozvedená Fialová, provdaná Achaladze

Brna (1993)

gymnázium v Teplicích,
od roku 1961 pražská konzervatoř (sólový zpěv u prof. Konstantina Karenina),
soukromé hodiny zpěvu u R. Židové a prof. V. Achaladze

zobrazit

od roku 1966 sbor Smetanova divadla v Praze,
1975–1977 sólistka opery Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem,
1977–2008 sólistka opery Státního divadla v Brně

Její otec pocházel ze Zakarpatské Ukrajiny. Matka byla Ruska, za války ošetřovatelka, v civilu profesorka ruského jazyka a literatury. Oba rodiče byli hudebně nadaní, tento talent po nich zdědila Natálie i její dvě sestry, se kterými v mládí vystupovala v pěveckém triu. Natálie chtěla původce studovat hru na klavír, k pěvecké dráze ji přesvědčil profesor na teplickém gymnáziu. Při studiu na konzervatoři se zúčastnila zájezdu do Itálie, kde sbor, orchestr a tanečníci vystupovali na malé scéně milánské La Scaly. Tento zájezd byl pro Romanovou klíčový, právě zde se nadchla pro italské pěvecké umění. Po návratu domů si našla soukromé profesory zpěvu, kteří měli s italským stylem zpěvu zkušenosti.

Roku 1966 nastoupila do svého prvního angažmá ve Smetanově divadle v Praze, kde působila osm sezón. První sólovou roli získala roku 1975 v opeře A jitra jsou zde tichá ..., která byla uvedena u příležitosti 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.

Brněnskému publiku se poprvé představila v roli Mařenky v květnu 1976, kdy zde hostovala. Poté jí byla nabídnuta role Violetty ve Verdiho La Traviatě, ve které prokázala své kvality a tak následovalo angažmá v brněnské opeře. Během dvou let se stala přední sólistkou brněnské opery, obsazovaná do většiny premiér. Celkem v Brně nastudovala přes 50 rolí. Na vysoké interpretační úrovni zvládla náročné sopránové partie ve všech Smetanových operách a ve stěžejních dílech Antonína Dvořáka i Leoše Janáčka.
V Brně se také věnovala nahrávání v Československém rozhlase Brno.

zobrazit

Jurij Gorbunov
by Romanovou pozván účinkovat v Brně Konstantin Karenin
pedagog na konzervatoři

mát