Encyklopedie dějin města Brna

Stanislav Mazel

    Brigádní generál in memoriam Stanislav Mazel


    • * 12.11.1894 Sivice (okres Brno-venkov) – † 30.4.1943 Untermassfeld


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      zahynul v káznici


    • bydliště

      Sivice čp. 58 (rodný dům)

      Brno:
      - Koliště 61/63
      - Falkensteinerova 49

      Brno-Královo Pole, Grenzgasse - Hraniční 3,
      Olomouc, Praskova 1 


    • vzdělání

      První české gymnasium v Brně (1907–1914),
      Škola vysokých studií pedagogických při Masarykově univerzitě v Brně (v letech 1923–1924 a 1925–1926 řádný posluchač),
      Vysoká škola válečná v Praze (4. 1. 1926–30. 9. 1928)

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam (1945)

    • jiné pocty

      Brigádní generál in memoriam (1946),
      na jeho rodném domě v Sivicích čp. 58 je umístěna pamětní deska,
      jeho jméno je uvedeno pomníku obětí 2. světové války na hřbitově v Pozořicích


    • zaměstnání

      voják z povolání, v Brně působil:
      - pěší pluk 10 (v letech 1920–1923 velitel čety, velitel roty, osvětový a tělovýchovný náčelník pluku, velitel jazykového kurzu pro rotmistry z povolání)
      - náčelník osvětové služby u ZVV Brno (od 1. 8. 1923 – leden 1926)
      - přednosta 1. oddělení 6. divize v Brně (od 1. 10. 1928 do 1930)
      - po rozpuštění čs. armády úředník zemského úřadu v Brně


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skupina 77, řada 5, dvojhrob 476–477


    • poznámky

      Dne 20. 10. 1914 prezentován jako jednoroční dobrovolník pěšího pluku číslo 8 v Brně, 21. 11. 1914 odveden u doplňovacího okresního velitelství, od 3. 1. 1915 se stal frekventantem školy pro důstojníky pěchoty v záloze v Sibini.
      Po jejím skončení odjel se svým útvarem na východní frontu, dne 11. 4. 1915 zběhl k Rusům. Pobýval v zajateckých táborech ve Zlaté Ordě a Taganrogu, v únoru 1916 se přihlásil do legií, do čs. legie v Rusku zařazen 29. 7. 1917 do 8. střeleckého pluku. Účastnil se mj. bojů na sibiřské magistrále, po absolvování čs. důstojnické školy ve Sljuďance se stal velitelem čety 10. střeleckého pluku v Krasnojarsku. Do vlasti odplul 2. 7. 1920 z Vladivostoku, domů se vrátil 10. 8. 1920 v hodnosti poručíka ruských legií.
      Podrobně je jeho vojenská kariéra vylíčena v publikaci Vlast a čest byly jim dražší nežli život. Z ní uvádíme např.:  v období 1929 až 1930 absolvoval jednoroční kurz pro traťové velitele; v letech 1930 až 1936 byl železničním traťovým velitelem v Bratislavě; v letech 1936 až 1937 velitelem praporu u 39. pěšího pluku v Bratislavě; roku 1937 podnáčelníkem štábu velitelství IV. sboru v Olomouci.

      Po okupaci Československa se stal náčelníkem štábu IV. sboru a řídil likvidační práce svého velitelství. Po jejich skončení byl převeden jako vrchní rada k zemskému úřadu v Brně a byl zaměstnán v MZA.
      Od dubna 1939 se zapojil do odboje v Obraně národa (oblastní velitelství Morava východ). Zatčen byl gestapem 3. října 1940 spolu s pplk. generálního štábu J. Ejemem, vězněn byl v Brně v Sušilových kolejích. Odtud byl dne 10. října 1940 převezen do Olomouce, prodělal těžké výslechy a 21. února 1941 byl spolu s dalšími členy skupiny (generál Ždímal, plk. gštb. J. Procházka, pluk. pěchoty B. Fiala, pluk. pěchoty Č. Hajda, pplk. gštb. J. Ejem, prof. F. Švanda) převezen do Vratislavi. Po výsleších u vyšetřujícího soudce odeslán do Wohlau, odtud do Landsbergu v Bavorsku. Lidový soud se konal 13. dubna 1942 v Berlíně (1. senát, předseda dr. Thierack).
      Pro přípravu velezrady a odboj proti říši odsouzen ke 12 letům káznice. Zesláblý neustálým hladem (v době soudu již ztratil více než 30 kg své tělesné váhy) a vysílený těžkou prací onemocněl zánětem plic a pohrudnice, bez ošetření zemřel v káznici Untermassfeld. V Meiningu byl zpopelněn a popel byl uložen v rodné zemi.


    • obrazy

      img5951.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Pobytová evidence občanů"
      "Sbírky Muzea města Brna"
      "Detail legionáře"
      "Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
      "První české gymnasium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení (1867–1967)"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"
      "Sbírky Muzea města Brna"
      "Památník obětí světových válek a národně osvobozovacích bojů v okrese Brno-venkov"
      "Vlast a čest byly jim dražší nežli život"


    • osoby

      Václav Ždímal
      spolupráce v odboji


    • partneři

      Marie Mazlová (Žáková)


    • děti

      Jiřina Mikulášková (Mazlová)


    • rodiče

      František Mazel
      Františka Mazlová (Buchtová)


    • ulice

      Koliště
      bydliště doložené od 19. 10. 1927 do 19. 11. 1928 Grenzgasse - Hraniční
      bydliště doložené od 19. 11. 1928 (dnes Antonína Macka) Falkensteinerova
      bydliště doložené od 14. 12. 1939 (dnes Gorkého)


    • osoba na objektech

      oběti druhé světové války
      pamětní deska: třída Kpt. Jaroše 14/03


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Menš, Lik


Aktualizováno: 08. 06. 2016

Stanislav Mazel. MuMB - sbírky, inv. č. 150 291.