Alois Králík

* 9.6.1911 Kojetín, okr. Přerov – † 6.4.1944 Praha, Pankrác


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

Manželka darovala v roce 1986 do sbírek Muzea města Brna tři unikátní motáky, které poslal manžel ilegálně z Pankráce - jsou dokladem osobní statečnosti muže, který čekal déle než obvyklých sto dnů na popravu, jeho lásky k rodině i vlasti.
Na motáku, datovaném na Pankráci 4. listopadu 1943, vepsaném na kapesník, mimo jiné píše: "Zaměstnancům dávám příkaz, aby pracovali pro lepší příští, a dá Bůh a Rusko, že náš stát bude mít pevné základy a sílu v mladých - za to umírám."


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Brno


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí okupace v Kojetíně



poznámky

Alois Králík v roce 1931 narukoval do československé armády. Během povinné vojenské služby byl kvůli dezerci odsouzen k osmi měsícům těžkého žaláře a také po návratu z vojny měl pár dalších prohřešků, dokonce pobýval ve vězení.
V roce 1937 se dostal na svobodu a o rok později založil spolu s otcem v Brně-Husovicích stolařský závod. V Brně se Králík usadil, oženil se a brzy poté se mu narodil syn Antonín.

Poprvé byl vězněn v Brně na Špilberku na přelomu let 1939 a 1940, domů se vrátil s omrzlinami na nohou. Znovu byl zatčen dne 28. září 1942, vězněn v Brně v Kounicových kolejích, poté tři měsíce ve Vratislavi, odkud byl znovu převezen do Brna. Zde byl 18. června 1943 rozsudkem Zvláštního soudu při Německém zemském soudu v Brně odsouzen spolu s Richardem Máchou k trestu smrti.
Po vynesení rozsudku byl vězněn v Praze na Pankráci. Jejich poprava 6. dubna 1944 v Praze na Pankráci byla oznámena plakátem, kde bylo uvedeno, že „oba odsouzení podporovali účinným způsobem u vědomí pravého stavu věci nepřítele Říše, státní policií hledaného, poskytnutím potravin a peněz“. Alois Králík spolu s Richardem Máchou totiž pomáhali Stanislavu Živnému, který byl činný v komunistickém odboji. Oba dva znali Živného z předválečných dob, nacistické soudní spisy uvádějí, že byl Králík Živnému velmi zavázán. V červenci 1942 Králík předal Živnému pět tisíc korun, brzy poté mu prostřednictvím Máchy poslal balíček, v němž byla pistole a revolver.
Po dopadení Živného 5. 9. 1942 se gestapo zaměřilo na všechny osoby, které Živnému v době jeho ilegálního působení pomáhaly. Králík s Máchou si stáli nejhůře, protože Živnému obstarali střelné zbraně, pomocí jedné z nich Živný dokonce při zatýkání zranil gestapáka Floriana. Oba navíc prokazatelně věděli, že byl Živný dříve z politických důvodů vězněn a poté uprchl. Nacistická justice rozhodla o udělení trestu smrti pro Králíka i Máchu. Trest byl přes řadu žádostí o milost vykonán 6. 4. 1944 na Pankráci.
(Informace k životopisu a odbojové činnosti Aloise Králíka pro naši encyklopedii poskytl 10. 12. 2011 Mgr. Petr Jirák, děkujeme.)




osoby

Richard Mácha
spolupracovníci v odboji, společně odsouzeni a popraveni Stanislav Živný
spolupráce v odboji




stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


Menš


Aktualizováno: 16. 01. 2019