Internetová encyklopedie dějin Brna

Alois Králík

    Alois Králík


    • * 9.6.1911 Kojetín, okr. Přerov – † 6.4.1944 Praha, Pankrác


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      Manželka darovala v roce 1986 do sbírek Muzea města Brna tři unikátní motáky, které poslal manžel ilegálně z Pankráce - jsou dokladem osobní statečnosti muže, který čekal déle než obvyklých sto dnů na popravu, jeho lásky k rodině i vlasti.
      Na motáku, datovaném na Pankráci 4. listopadu 1943, vepsaném na kapesník, mimo jiné píše: "Zaměstnancům dávám příkaz, aby pracovali pro lepší příští, a dá Bůh a Rusko, že náš stát bude mít pevné základy a sílu v mladých - za to umírám."

    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Brno


    • jiné pocty

      jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí okupace v Kojetíně


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 44, hrob č. 200


    • poznámky

      Alois Králík v roce 1931 narukoval do československé armády. Během povinné vojenské služby byl kvůli dezerci odsouzen k osmi měsícům těžkého žaláře a také po návratu z vojny měl pár dalších prohřešků, dokonce pobýval ve vězení.
      V roce 1937 se dostal na svobodu a o rok později založil spolu s otcem v Brně-Husovicích stolařský závod. V Brně se Králík usadil, oženil se a brzy poté se mu narodil syn Antonín.

      Poprvé byl vězněn v Brně na Špilberku na přelomu let 1939 a 1940, domů se vrátil s omrzlinami na nohou. Znovu byl zatčen dne 28. září 1942, vězněn v Brně v Kounicových kolejích, poté tři měsíce ve Vratislavi, odkud byl znovu převezen do Brna. Zde byl 18. června 1943 rozsudkem Zvláštního soudu při Německém zemském soudu v Brně odsouzen spolu s Richardem Máchou k trestu smrti.
      Po vynesení rozsudku byl vězněn v Praze na Pankráci. Jejich poprava 6. dubna 1944 v Praze na Pankráci byla oznámena plakátem, kde bylo uvedeno, že „oba odsouzení podporovali účinným způsobem u vědomí pravého stavu věci nepřítele Říše, státní policií hledaného, poskytnutím potravin a peněz“. Alois Králík spolu s Richardem Máchou totiž pomáhali Stanislavu Živnému, který byl činný v komunistickém odboji. Oba dva znali Živného z předválečných dob, nacistické soudní spisy uvádějí, že byl Králík Živnému velmi zavázán. V červenci 1942 Králík předal Živnému pět tisíc korun, brzy poté mu prostřednictvím Máchy poslal balíček, v němž byla pistole a revolver.
      Po dopadení Živného 5. 9. 1942 se gestapo zaměřilo na všechny osoby, které Živnému v době jeho ilegálního působení pomáhaly. Králík s Máchou si stáli nejhůře, protože Živnému obstarali střelné zbraně, pomocí jedné z nich Živný dokonce při zatýkání zranil gestapáka Floriana. Oba navíc prokazatelně věděli, že byl Živný dříve z politických důvodů vězněn a poté uprchl. Nacistická justice rozhodla o udělení trestu smrti pro Králíka i Máchu. Trest byl přes řadu žádostí o milost vykonán 6. 4. 1944 na Pankráci.
      (Informace k životopisu a  odbojové činnosti Aloise Králíka pro naši encyklopedii poskytl 10. 12. 2011 Mgr. Petr Jirák, děkujeme.)


    • obrazy

      img5188.jpg img5187.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Richard Mácha
      spolupracovníci v odboji, společně odsouzeni a popraveni Stanislav Živný
      spolupráce v odboji


    • partneři

      Anastázie Králíková


    • děti

      Antonín Králík


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 16. 01. 2019

Alois Králík. MuMB - sbírky, inv. č. 150251.