Wallerie (Wally) Fuhrmann

* 17.9.1893 Brno – † 11.4.1993 Londýn (Velká Británie)

dítě osobností: Sarah a Markus recte Sigmund Türkl
sestra osobnosti: Armin Türkl
partner (první manželka) osobnosti: Ing. Hans Fuhrmann
matka osobnosti: Robert Paul Fuhrmann

rodné jméno

Türkl

zajímavé okolnosti

V roce 1945 si oficiálně změnila příjmení na Forman, tedy v době, kdy pracovala na britském ministerstvu zahraničí s německými válečnými zajatci a její nadřízení jí řekli, že německo-židovské jméno jako Fuhrmann by pro ni v práci mohlo bylo přítěží. Na jejich radu si příjmení změnila. Její syn Robert si nikdy příjmení nezměnil, dcera Dorrit převzala příjmení svého manžela.

bydliště

Brno:
- Turnergasse + Talgasse (Tělocvičná, též Turnérská + Údolní) 16
- Bedřicha Smetany (Smetanagasse) 41

vzdělání

1899–1903 evangelická škola v Brně,
1903–1910 dívčí lyceum v Brně,
poté doplnění vzdělání doma díky soukromým učitelům

zaměstnání

1939–1943 sekretářka u Aline Mackinnon v Kentu,
1943–1948 oddělení politické rozvědky britského ministerstva zahraničí,
od 1948 různé dočasné práce:
- společnice poloslepé staré paní (v Londýně)
- ropná rafinerie v Manchesteru
- překladatelka na volné noze
- pletení stovek angorských baretů pro Elizabeth Arden

poznámky

Vyrůstala v domě svého dědečka, rabína Barucha Placzeka. Poté, co Wally dokončila dívčí lyceum, chtěla jít studovat univerzitu do Vídně, ale její matka trvala na tom, aby zůstala v Brně. Sarah zajišťovala soukromé učitele, aby mohla pokračovat ve svém vzdělávání doma, a také ve výuce hry na klavír a ve studiu jazyků. Wally se zároveň věnovala charitativní práci pro chudé židovské děti. Řekla, že její mládí se točilo kolem „učení, povinnosti, charity – tří pilířů židovských principů“. V roce 1913 se provdala za Hanse Fuhrmanna, s nímž měla syna Roberta a dceru Dorotheu, zvanou Doritt. Po odloučení od manžela se roku 1924 přestěhovala s dětmi do Vídně, následně bylo manželství roku 1927 rozloučeno. Ačkoli měla po rozchodu s manželem byt ve Vídni, trávila hodně času v Brně, aby byla se svou matkou, která byla často nemocná. V roce 1938 se definitivně přestěhovala zpět do Brna. V Brně zůstala tak dlouho, jak to jen šlo, v marné snaze přesvědčit matku, aby s ní opustila zemi. Wally nakonec uprchla ze země sama, bez ničeho, bez peněz, 15. března 1939, v den, kdy nacisté napadli Československo. Po příjezdu do Velké Británie nastoupila jako sekretářka k Aline Mackinnon v Kentu. (Ta pracovala pro londýnskou organizaci, která pomáhala českým uprchlíkům a sponzorovala Židy, aby je dostali z Rakouska a Československa). Samotný Wallyin útěk z Československa se uskutečnil díky Mackinnon, která také zařídila britské vízum pro jejího syna Roberta a poskytla finanční prostředky na podporu její dcery Dorrit, která v té době studovala umění ve Velké Británii. Téhož roku se stala Wally opatrovnicí svých neteří Daisy a Eriky, dcer bratra Armina, které byly v červenci 1939 vyslány do Anglie. Během války, počínaje rokem 1943, pracovala v oddělení politické rozvědky britského ministerstva zahraničí. Mezi její povinnosti patřil výzkum týkající se Itálie, Německa a Rakouska a také překlad a analýza ukořistěných německých dokumentů. Bezprostředně po válce, pracovala v oddělení válečných zajatců ministerstva zahraničí a nastoupila do redakce Wochenpostu. Po roce 1948 se věnovala různým příležitostným pracím. Zemřela v pečovatelském domě Lea Baecka v Londýně.

(Doplňující informace o životě Wallerie poskytl pro naši encyklopedii její vnuk Michael Fuhrmann, děkujeme.)