Helene Eisler

* 4.1.1888 Bílsko – † 26.10.1970 Uppsala (Švédsko)

partner osobnosti: Ing. Hugo Eisler

rodné jméno

Riesenfeld, rozloučená Sperber

bydliště

Brno, Hroznová 15

zaměstnání

v domácnosti

poznámky

Uprchla před nacisty spolu s manželem a švagrem do Norska, po obsazení Norska nacistickým Německem se manželům podařilo se dostat do Švédska.
V Norsku rodinu Eislerových ukrýval pan Franz Leng, který je tajně přepravil do Švédska v roku 1941.
Rodina Franze Lenga odjela v roku 1938 do Norska, kde v Franz Leng založil ve městě Lillestrom společnost Lillestroms Industry a.s.

Vzpomínky Franze Lenga poskytl pro naši encyklopedii pan Jozef Hurný:
"V továrně jsme měli schované rádio a mohli jsme distribuovat zprávy a zprávy v šabloně. Ve spolupráci s velkou štěrkovou firmou ve Skedsmu ukrývali lidi, které hledalo gestapo nebo žili někde schovaní. V noci byli tito chudí lidé propašováni do naší továrny na další přepravu na východ ke švédské hranici. Naše auta jsme naložili dřevěnými ullitovými prkny o rozměrech 2 x 0,75 m tak, aby ve středu nákladu zůstal volný prostor, kde si chudáci mohli lehnout, obklopeni ze všech stran naším vzduchem plněným dřevěným ullitem. Desky byly velmi pórovité a naplněné vzduchem, takže nevznikly žádné problémy s dýcháním. Takto se manželský pár Eisler a dvanáctiletý Stefan Sorter dostali do Švédska. S "Nansenhjälpen" jsme udržovali perfektní spolupráci prostřednictvím slečny Filseth.
Během toho, jak probíhaly naše transporty uprchlíků, jsme Lynne, Arnesen a já seděli s plnými batohy ukrytými v lese, připraveni okamžitě odejít, kdyby se něco stalo.
Obdivuji odvahu řidičů riskovat svobodu i život při každé přepravě. Byla to potřeba a nenávist k Hitlerovi, co nás spojilo.
V zimě 1940-41 Němci začali s vyhlazovacími tábory a transportovali vězně z Norska nabalené do nákladních vagónů.
Všechno to začalo lovem v Oslu i po celé zemi. Děti byly odebrány rodičům. Manželům Eislerovým, které jsme na žádost Nansenhjälpena ukryli v Lilleströmu, bylo umožněno ubytovat se ve dvoupokojovém bytě s částí našeho nábytku. Stefan Sorter s námi nějaký čas žil, ale když začal lov, ubohého Stefana umístili do Oslo k přátelům jednoho z našich pracovníků.
Často si vzpomínám na noc, kdy k nám Eislerovi přišli v úzkosti a zoufalství. V chladném zasněženém počasí spěchali přes tmavý les do malé chatky, kde museli ubozí mrznoucí lidé čekat, až bude připraveno další únikové auto. Nemůžu zapomenout na dvě noci, když jsem s jídlem a teplým oblečením v batohu kráčel po zledovatělé stezce na chatu v lese.
Útěk přes hranice do Švédska se vydařil Eislerovým i Štefanovi, který byl takto ukryt v Oslu, ve staré čtvrti, která byla už dávno zbourána, dokud se nepodařilo zajistit převoz na svobodu.
Až koncem února 1942 mě objevilo gestapo. Na tu noc nikdy nezapomenu."
Rodina Lengových žije ve Švédsku a byla v kontaktu s Helene Eisler až do roku 1970.