Přes 40 let (1740–1782) důstojník pěšího pluku č. 29 (Loudon), který byl od roku 1775 posádkou v Brně.
V roce 1740 fenrich, 1754 plukovní ubytovatel, 1758 kapitán - poručík.
V roce 1760 zraněn v bitvě u Legnice. V roce 1767 hejtman a velitel roty, 1774 major, 1777 podplukovník a velitel granátnického praporu.
V roce 1782 jmenován v hodnosti plukovníka velitelem pevnosti Špilberk [část pluku (jeden prapor) tvořila posádku pevnosti] místo pensionovaného dlouholetého velitele plukovníka Hertera von Hertlera.
Jako nový velitel musel plukovník Jarray řešit řadu problémů, když část pevnosti (kasematy s příkopy a vězeňskou budovou) byla z příkazu císaře Josefa II. v roce 1783 vyčleněna z vojenské správy a svěřena jako civilní věznice do správy civilní.