střední škola v Hodoníně a Uherském Hradišti, tuto nedokončil (v roce 1956 se totiž pokusil o útěk do zahraničí),
7. 10. 1956 tajně vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova (téhož roku byl odsouzen v jednom z procesů směřujících k likvidaci řeholního života, ve vězení byl sedm měsíců),
v roce 1965 maturoval na střední zdravotní škole v Ostravě,
roku 1966 začal studium filozofie v Krakově,
v roce 1968 odešel do Itálie, kde o tři roky později dokončil teologická studia,
21. 11. 1971 vysvěcen na kněze ve východním ritu,
poté deset let pracoval jako nemocniční kaplan v Neapoli a zároveň studoval medicínu, kterou dokončil roku 1984,
poslední sliby skládal roku 1977 do rukou budoucího kardinála P. Tomáše Špidlíka

roku 2017 mu Milosrdní bratři udělili za celoživotní dílo při pomoci lidem v misijních oblastech cenu Celestýna Opitze

v letech 1984–1987 byl lékařem v leprosáriích na Madagaskaru,
na přelomu let 1988–1989 vykonával lékařskou praxi v Barceloně,
v letech 1989–2004 působil jako kněz a lékař v misijní stanici San Francisco de Moxos v Bolívii (pak se vrátil do Itálie),
na přelomu let 2006–2007 působil v Albánii,
znovu se vrátil do Itálie, kde setrval do roku 2010,
od roku 2010 byl členem brněnské komunity jezuitů, působil v pastoraci, věnoval se i řeckokatolíkům

krypta kostela Nanebevzetí Panny Marie (u jezuitů)

Při svém povolání lékaře v misiích se nakazil malárií a tuberkulózní formou malomocenství, šest měsíců byl hospitalizován v Mesině. K ničemu ho pak nechtěli pustit, protože měli k jeho nemoci velké předsudky. Až po jeho prosbě ho provinciál poslal do Fontilles do Španělska, kde jezuité mají nemocnici pro malomocné. Tam ho pak důkladně vyšetřili a došli k závěru, že už malomocenství nemá.

Poslední rozloučení proběhlo v sobotu 5. ledna 2019 při mši svaté ve 12.15 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně (Jezuitská ulice), poté bylo tělo zesnulého uloženo do krypty kostela.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter jezuitů
Beethovenova, Jezuitská
místo posledního rozloučení i místo posledního odpočinku (krypta kostela)

Jan Palacký na webu Paměť národa

Ma