Doc. Dr. Ing. Jaroslav Kříženecký, DrSc.

* 2.3.1896 Praha – † 21.12.1964 Brno


vědecký pracovník a organizátor, vysokoškolský učitel, vedoucí Genetického oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu v Brně


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


zajímavé okolnosti

vždy bez ohledu na okolnosti a následky hájil vědeckou pravdu a své přesvědčení, důsledně spojoval vědu s výukou


bydliště

Brno, Sušilova 11


vzdělání

reálka v Praze v Ječné ulici (absolvoval v roce 1913),
Fakulta zemědělská České vysoké školy technické v Praze (studium ukončeno v roce 1919)


vyznamenání a pocty

různá ocenění vědeckých společností a vysokých škol


dílo

Seznam jeho vědeckých prací čítá na 640 publikací z oboru entomologie, fyziologie, biologie, genetika, eugenika, zootechnika, výživa, historie a teorie věd.
V letech 1928–1929 byl na studijním pobytu v USA, pracoval jako stipendista Rockefelerovy nadace na Station for Experimental Evolution v Cold Spring Harbour. Na okružní cestě po USA studoval organizaci zemědělského výzkumnictví.
Vykonal řadu pracovních a studijních cest po Evropě. Účastnil se organizace vědecké práce Československé akademie zemědělské. Připravil ideu, obsah a vybudoval Genetické oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu v Brně. Rozhodujícím způsobem spolupracoval na přípravě mezinárodního symposia o Mendelovi v Brně v roce 1965.


zaměstnání

1919–1920 asistent v ústavu obecné biologie na LF UK,
1921–1922 asistent na Vysoké škole zemědělské v Brně,
1922–1948 docent na Vysoké škole zemědělské (současně přednosta Sekce pro plemenářskou biologii Výzkumného ústavu zootechnického v Brně),
1920–1938 přednášející na chemické fakultě České vysoké školy technické v Brně,
1924–1938 řízení Rybářsko-hydrobiologické stanice F. Harracha ve Velkém Meziříčí,
1939–1949 vedení Zootechnického ústavu Vysoké školy zemědělské v Brně,
1949–1952 administrativní služba na KNV,
1954–1958 řízení zootechnického výzkumnictví na Slovensku (SAV),
1961–1964 přednosta Genetického oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu Brno


odborné a zájmové organizace

Královská česká společnost nauk,
Moravská přírodovědecká společnost,
Přírodovědecký klub v Brně,
Čs. akademie zemědělská,
Čs. biologická společnost,
řada odborných společností zahraničních


hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25a, hrob č. 3 (v lednu 2024 byl starý náhrobek vyměněn za nový, který byl vytvořen podle původního návrhu Bohuslava Fuchse z roku 1965; autorem lité portrétní medaile náhrobku před vyměnou byl Václav Adolf Kovanič, autorem bronzové reliéfní podobizny nového náhrobku je Jiří Sobotka)


poznámky

Narukoval v době vysokoškolských studií do bojů 1. světové války jako příslušník pěšího pluku 42 v Terezíně. Během války se vrátil domů poprvé s tyfem, podruhé s průstřelem břicha. Svou doktorskou práci psal na frontě a odtud ji posílal prof. Růžičkovi na „feldpostkartách“ (dopisnicích polní pošty -Menš).
Dekretem Moravského zemského výboru ze dne 4. 2. 1922 byl jmenován definitivním přednostou sekce pro plemenářskou biologii při Zemském výzkumném ústavu zootechnickém v Brně v VIII. hodnostní třídě. Službu v Brně nastoupil 1. 1. 1922, přísahu složil dne 14. 2. 1922.
Již v roce 1925 přesně rozpoznal podstatu komunistické ideologie a praxe, jejich mylnost a škodlivost vyložil v odpovědi na anketu časopisu Přítomnost „Proč nejsem komunistou“.
V době 2. světové války se zapojil jedné složky do odboje - byl dvakrát vězněn gestapem, způsob zapojení do odboje zatím neznáme.
Před válkou i po 2. světové válce se zasazoval o zřízení Mendlova ústavu pro genetiku a eugeniku v Brně jako centra výuky i výzkumu v tomto oboru. Po roce 1948 byl vyhozen z Výzkumného ústavu zootechnického i z Vysoké školy zemědělské, byl mu zakázán vstup na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (důvodem bylo, že jako jeden z mála zůstal věrný vědecké mendelovské genetice. V té době, po Lysenkově vystoupení v SSSR, označované jako reakční pavěda.
Když v roce 1957 vystoupil slovem i tiskem s kritikou Lysenka a obranou Mendela, byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k odnětí svobody na rok a půl nepodmíněně (vězněn v letech 1958–1959).
Paradoxem jeho života zůstane, že dva roky po návratu z vězení (s podlomeným zdravím) byl povolán, aby vybudoval genetické oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu a připravoval velké mendelovské sympozium v Brně v roce 1965. Tragickou nepřízní osudu se této své konference již nedožil (zemřel půl roku před jeho konáním na vánoce 1964).


soubory ke stažení



osoby

Vítězslav Orel
student, později spolupracovník Štěpán Soudek
byl jedním ze svědků sňatku 29. 9. 1931


partneři

Milada Kříženecká (Dubská)
sňatek: 16. 6. 1921, Praha (městská rada), manželství rozloučeno krajským soudem civilním v Brně 28. 5. 1931
(první manželka)
Emilie Kříženecká (Vališová, ovdovělá Provazníková)
sňatek: 29. 9. 1931, Brno (městská rada), manželství soudně rozloučeno 3. 5. 1938
(druhá manželka)
Anna Kříženecká (Pulánková)
sňatek: 24. 4. 1948, Brno
(třetí manželka)


děti

Jaroslav Kříženecký
Eva Kříženecká



ulice

Sušilova
bydliště v letech 1921–1964


osoba na objektech

J. Kříženecký
pamětní deska: Sušilova 11/01 náhrobek Jaroslava Kříženeckého
náhrobek: Vídeňská 96, skupina 25a/01
pro něj byl náhrobek vytvořen


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


události

4. 4. 2019
Odhalení pamětní desky J. Kříženeckého
účastnice slavnosti
18. 1. 1922
Ustavující valná hromada Biologické společnosti v Brně
vědecký pracovník Vysoké školy zemědělské v Brně


související odkazy

Jis, Menš


Aktualizováno: 15. 03. 2024