česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

vždy bez ohledu na okolnosti a následky hájil vědeckou pravdu a své přesvědčení, důsledně spojoval vědu s výukou

Brno, Sušilova 11

reálka v Praze v Ječné ulici (absolvoval v roce 1913),
Fakulta zemědělská České vysoké školy technické v Praze (studium ukončeno v roce 1919)

různá ocenění vědeckých společností a vysokých škol

1919–1920 asistent v ústavu obecné biologie na LF UK,
1921–1922 asistent na Vysoké škole zemědělské v Brně,
1922–1948 docent na Vysoké škole zemědělské (současně přednosta Sekce pro plemenářskou biologii Výzkumného ústavu zootechnického v Brně),
1920–1938 přednášející na chemické fakultě České vysoké školy technické v Brně,
1924–1938 řízení Rybářsko-hydrobiologické stanice F. Harracha ve Velkém Meziříčí,
1939–1949 vedení Zootechnického ústavu Vysoké školy zemědělské v Brně,
1949–1952 administrativní služba na KNV,
1954–1958 řízení zootechnického výzkumnictví na Slovensku (SAV),
1961–1964 přednosta Genetického oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu Brno

Královská česká společnost nauk,
Moravská přírodovědecká společnost,
Přírodovědecký klub v Brně,
Čs. akademie zemědělská,
Čs. biologická společnost,
řada odborných společností zahraničních

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25a, hrob č. 3 (v lednu 2024 byl starý náhrobek vyměněn za nový, který byl vytvořen podle původního návrhu Bohuslava Fuchse z roku 1965; autorem lité portrétní medaile náhrobku před vyměnou byl Václav Adolf Kovanič, autorem bronzové reliéfní podobizny nového náhrobku je Jiří Sobotka)

Narukoval v době vysokoškolských studií do bojů 1. světové války jako příslušník pěšího pluku 42 v Terezíně. Během války se vrátil domů poprvé s tyfem, podruhé s průstřelem břicha. Svou doktorskou práci psal na frontě a odtud ji posílal prof. Růžičkovi na „feldpostkartách“ (dopisnicích polní pošty -Menš).
Dekretem Moravského zemského výboru ze dne 4. 2. 1922 byl jmenován definitivním přednostou sekce pro plemenářskou biologii při Zemském výzkumném ústavu zootechnickém v Brně v VIII. hodnostní třídě. Službu v Brně nastoupil 1. 1. 1922, přísahu složil dne 14. 2. 1922.
Již v roce 1925 přesně rozpoznal podstatu komunistické ideologie a praxe, jejich mylnost a škodlivost vyložil v odpovědi na anketu časopisu Přítomnost „Proč nejsem komunistou“.
V době 2. světové války se zapojil jedné složky do odboje - byl dvakrát vězněn gestapem, způsob zapojení do odboje zatím neznáme.
Před válkou i po 2. světové válce se zasazoval o zřízení Mendlova ústavu pro genetiku a eugeniku v Brně jako centra výuky i výzkumu v tomto oboru. Po roce 1948 byl vyhozen z Výzkumného ústavu zootechnického i z Vysoké školy zemědělské, byl mu zakázán vstup na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (důvodem bylo, že jako jeden z mála zůstal věrný vědecké mendelovské genetice. V té době, po Lysenkově vystoupení v SSSR, označované jako reakční pavěda.
Když v roce 1957 vystoupil slovem i tiskem s kritikou Lysenka a obranou Mendela, byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k odnětí svobody na rok a půl nepodmíněně (vězněn v letech 1958–1959).
Paradoxem jeho života zůstane, že dva roky po návratu z vězení (s podlomeným zdravím) byl povolán, aby vybudoval genetické oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu a připravoval velké mendelovské sympozium v Brně v roce 1965. Tragickou nepřízní osudu se této své konference již nedožil (zemřel půl roku před jeho konáním na vánoce 1964).

Kdo byl Jaroslav Kříženecký.pdf [1398 kB]

zobrazit

Vítězslav Orel
student, později spolupracovník Štěpán Soudek
byl jedním ze svědků sňatku 29. 9. 1931

Milada Kříženecká (Dubská)
sňatek: 16. 6. 1921, Praha (městská rada), manželství rozloučeno krajským soudem civilním v Brně 28. 5. 1931
(první manželka) Emilie Kříženecká (Vališová, ovdovělá Provazníková)
sňatek: 29. 9. 1931, Brno (městská rada), manželství soudně rozloučeno 3. 5. 1938
(druhá manželka) Anna Kříženecká (Pulánková)
sňatek: 24. 4. 1948, Brno
(třetí manželka)

Jaroslav Kříženecký
Eva Kříženecká

Růžena Kříženecká (Kličková)
Rudolf Kříženecký

Sušilova
bydliště v letech 1921–1964

J. Kříženecký
pamětní deska: Sušilova 11/01 náhrobek Jaroslava Kříženeckého
náhrobek: Vídeňská 96, skupina 25a/01
pro něj byl náhrobek vytvořen

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
vědecký pracovník a organizátor, vysokoškolský učitel; místo posledního odpočinku

4. 4. 2019
Odhalení pamětní desky J. Kříženeckého
účastnice slavnosti 18. 1. 1922
Ustavující valná hromada Biologické společnosti v Brně
vědecký pracovník Vysoké školy zemědělské v Brně

mapa

Jis, Menš