Internetová encyklopedie dějin Brna

Jaroslav Kříženecký

    Doc. Dr. Ing. Jaroslav Kříženecký, DrSc.


    • * 2.3.1896 Praha – † 21.12.1964 Brno


    • vědecký pracovník a organizátor, vysokoškolský učitel, vedoucí Genetického oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu v Brně


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


    • zajímavé okolnosti

      vždy bez ohledu na okolnosti a následky hájil vědeckou pravdu a své přesvědčení, důsledně spojoval vědu s výukou


    • bydliště

      Brno, Sušilova 11


    • vzdělání

      reálka v Praze v Ječné ulici (absolvoval v roce 1913),
      Fakulta zemědělská České vysoké školy technické v Praze (ukončena v roce 1919)

    • vyznamenání a pocty

      různá ocenění vědeckých společností a vysokých škol


    • dílo

      Seznam jeho vědeckých prací čítá na 640 publikací z oboru entomologie, fyziologie, biologie, genetika, eugenika, zootechnika, výživa, historie a teorie věd.
      V letech 1928–1929 byl na studijním pobytu v USA, pracoval jako stipendista Rockefelerovy nadace na Station for Experimental Evolution v Cold Spring Harbour. Na okružní cestě po USA studoval organizaci zemědělského výzkumnictví.
      Vykonal řadu pracovních a studijních cest po Evropě. Účastnil se organizace vědecké práce Československé akademie zemědělské. Připravil ideu, obsah a vybudoval Genetické oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu v Brně. Rozhodujícím způsobem spolupracoval na přípravě mezinárodního symposia o Mendelovi v Brně v roce 1965.


    • zaměstnání

      1919–1920 asistent v ústavu obecné biologie na LF UK,
      1921–1922 asistent na Vysoké škole zemědělské v Brně,
      1922–1948 docent na Vysoké škole zemědělské (současně přednosta Sekce pro plemenářskou biologii Výzkumného ústavu zootechnického v Brně),
      1920–1938 přednášející na chemické fakultě České vysoké školy technické v Brně,
      1924–1938 řízení Rybářsko-hydrobiologické stanice F. Harracha ve Velkém Meziříčí,
      1939–1949 vedení Zootechnického ústavu Vysoké školy zemědělské v Brně,
      1949–1952 administrativní služba na KNV,
      1954–1958 řízení zootechnického výzkumnictví na Slovensku (SAV),
      1961–1964 přednosta Genetického oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu Brno

    • odborné a zájmové organizace

      Královská česká společnost nauk,
      Moravská přírodovědecká společnost,
      Přírodovědecký klub v Brně,
      Čs. akademie zemědělská,
      Čs. biologická společnost,
      řada odborných společností zahraničních


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25a, hrob č. 3 (litou portrétní medaili na náhrobku vytvořil Václav Adolf Kovanič)


    • poznámky

      Narukoval v době vysokoškolských studií do bojů 1. světové války jako příslušník pěšího pluku 42 v Terezíně. Během války se vrátil domů poprvé s tyfem, podruhé s průstřelem břicha. Svou doktorskou práci psal na frontě a odtud ji posílal prof. Růžičkovi na „feldpostkartách“ (dopisnicích polní pošty -Menš).
      Dekretem Moravského zemského výboru ze dne 4. 2. 1922 byl jmenován definitivním přednostou sekce pro plemenářskou biologii při Zemském výzkumném ústavu zootechnickém v Brně v VIII. hodnostní třídě. Službu v Brně nastoupil 1. 1. 1922, přísahu složil dne 14. 2. 1922.
      Již v roce 1925 přesně rozpoznal podstatu komunistické ideologie a praxe, jejich mylnost a škodlivost vyložil v odpovědi na anketu časopisu Přítomnost „Proč nejsem komunistou“.
      V době 2. světové války se zapojil jedné složky do odboje - byl dvakrát vězněn gestapem, způsob zapojení do odboje zatím neznáme.
      Před válkou i po 2. světové válce se zasazoval o zřízení Mendlova ústavu pro genetiku a eugeniku v Brně jako centra výuky i výzkumu v tomto oboru. Po roce 1948 byl vyhozen z Výzkumného ústavu zootechnického i z Vysoké školy zemědělské, byl mu zakázán vstup na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (důvodem bylo, že jako jeden z mála zůstal věrný vědecké mendelovské genetice. V té době, po Lysenkově vystoupení v SSSR, označované jako reakční pavěda.
      Když v roce 1957 vystoupil slovem i tiskem s kritikou Lysenka a obranou Mendela, byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k odnětí svobody na rok a půl nepodmíněně (vězněn v letech 1958–1959).
      Paradoxem jeho života zůstane, že dva roky po návratu z vězení (s podlomeným zdravím) byl povolán, aby vybudoval genetické oddělení Gregora Mendela v Moravském muzeu a připravoval velké mendelovské sympozium v Brně v roce 1965. Tragickou nepřízní osudu se této své konference již nedožil (zemřel půl roku před jeho konáním na vánoce 1964).


    • soubory ke stažení

      Kdo byl Jaroslav Kříženecký.pdf [1398 kB]


    • obrazy

      img0232.jpg img12510.jpg img12511.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Vítězslav Orel
      student, později spolupracovník Štěpán Soudek
      byl jedním ze svědků sňatku 29. 9. 1931


    • partneři

      Milada Kříženecká (Dubská)
      sňatek: 16. 6. 1921, Praha (městská rada)
      (první manželka, manželství rozloučeno krajským soudem civilním v Brně 28. 5. 1931)
      Emilie Kříženecká (Vališová, ovdovělá Provazníková)
      sňatek: 29. 9. 1931, Brno (městská rada)
      (druhá manželka, manželství soudně rozloučeno 3. 5. 1938)
      Anna Kříženecká (Pulánková)
      sňatek: 24. 4. 1948, Brno
      (třetí manželka)


    • děti

      Jaroslav Kříženecký
      Eva Kříženecká


    • rodiče

      Růžena Kříženecká (Kličková)
      Rudolf Kříženecký


    • ulice

      Sušilova
      bydliště v letech 1921–1964


    • osoba na objektech

      J. Kříženecký
      pamětní deska: Sušilova 11/01


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • události

      4. 4. 2019
      Odhalení pamětní desky J. Kříženeckého
      účastnice slavnosti
      18. 1. 1922
      Ustavující valná hromada Biologické společnosti v Brně
      vědecký pracovník Vysoké školy zemědělské v Brně


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Jis, Menš


Aktualizováno: 09. 04. 2019

Jaroslav Kříženecký (1896-1964) -40. léta 20. století. Fotografii z rodinného archívu poskytl pan Jaroslav Kříženecký (syn).