Internetová encyklopedie dějin Brna

Sylvestr Bláha

    Ing. Sylvestr Bláha


    • * 31.12.1887 Zvole (okres Žďár nad Sázavou) – † 6.11.1946 Praha


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský a francouzský


    • vzdělání

      reálka v Novém Městě na Moravě,
      1905–1911 ČVŠT v Brně - odbor stavebního inženýrství

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1914–1918 (udělen 2x, 1918, 1919),
      Československá revoluční medaile (1919),
      Československá medaile Vítězství (1921)

      zahraniční vyznamenání:
      - Válečný kříž 1914–1918 (francouzský)
      - Řád čestné legie IV. třídy (1925), III. třídy (1935)
      - Řád britského impéria III. třídy (1925)
      a další

    • jiné pocty

      pamětní deska na budově školy ve Zvoli (odhalena 2008)


    • dílo

      - Nástin spolupráce politiky a strategie, 1932
      - Branná politika a demokracie, 1933
      - Obrana republiky, 1934
      - Co dal Masaryk armádě a brannosti národa, 1936


    • zaměstnání

      po absolvování ČVŠT v Brně působil v Dalmácii ve státní správě,
      voják z povolání (od 1. 1. 1939 ve výslužbě)


    • poznámky

      V rakousko-uherské armádě poručík 3. pluku pevnostního dělostřelectva. Zajat 22. 3. 1915, Přemyšl. Do čs. vojska se přihlásil 1. 6. 1916 se v Astrachani. Do čs. legie v Rusku zařazen 1. 8. 1917, 8. střelecký pluk, poručík. Po absolvování důstojnického kurzu v Borispolu přešel s 8. plukem do Žitomiru a v září byl odvelen do Francie. Do čs. legie ve Francii zařazen 7. 10. 1917, 24. pěší pluk, nadporučík. V listopadu 1917 byl velitelem 2. čety 5. roty. V Cognacu byl v listopadu zařazen k 33. francouzskému pěšímu pluku zařazen jako velitel 5. roty. Dne 28. 2. 1918 jmenován nadporučíkem francouzské služby, v Darney velitel úderné 11. roty 21. čs. pluku. 22. 8. kapitán, 20. 11. major, také velitel III. praporu.
      Do vlasti se vrátil 30. 12. 1918, byl velitelem kombinované brigády v sev. Těšínsku, v létě velel kombinované brigádě na jižním Slovensku, 1. 8. 1919 podplukovník.
      V letech 1920–1925 vojenský atašé ve Francii, Anglii, Belgii a ve Švýcarsku. V roce 1922 povýšen na plukovníka.
      V letech 1925–1929 velitel 33. pluku v Chebu, 1929 brigádní generál. V letech 1929–1938 přednosta Vojenské kanceláře prezidenta republiky, v roce 1934 divizní generál. Od jara 1932 zároveň náčelník Vojenského ústavu vědeckého a jeden z tvůrců československé vojenské teorie.
      Podrobně je jeho vojenská dráha popsána v uvedené literatuře.


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • partneři

      Adéla Bláhová (Hartmannová)


    • rodiče

      František Bláha
      Antonie Bláhová


    • autor

      blat, Menš


Aktualizováno: 16. 03. 2019