Internetová encyklopedie dějin Brna

Vladimír Řeháček

    Vladimír Řeháček


    • * 17.11.1891 Březolupy (okres Uherské Hradiště)


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský


    • bydliště

      Brno-Královo Pole


    • zaměstnání

      voják z povolání, mj. velitel telegrafního praporu 2 v Brně (od ledna 1937 do zářijové mobilizace v roce 1938)


    • poznámky

      Vojín 17. praporu polních myslivců v rakousko-uherské armádě. Zajat 21. 7. 1916 Berestečko. Do legií se přihlásil v Kyjevě, datum neuvedeno. Do čs. legie v Rusku zařazen 31. 5. 1917, 5. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích neuveden, poslední útvar: telegrafní rota, poslední hodnost: podporučík.
      V ruských legiích se podílel na vytváření telegrafní a telefonní služby, která poskytovala vynikající služby legionářům. Telegrafní rota vznikla již na přelomu let 1917/1918 na Ukrajině. Technický materiál získali z kyjevských skladů, výcvik dobrovolníků probíhal v železničních vagonech během cesty po magistrále. Při převzetí Vladivostoku legionáři ovládli nejschopnější členové telefonní roty centrálu telegrafní, telegraf na nádraží a celou telefonní síť. Když na jaře roku 1919 rota přesídlila do Irkutsku, vedl Vladimír Řeháček teoretický kurz pro telegrafisty, byla zřízena učebna s dvaceti různými přístroji. Telegrafní rotou prošlo 199 telegrafistů.
      Po návratu z legií pokračoval ve službě v čs. armádě. Využil své bohaté zkušenosti z ruských legií v telegrafním praporu 2, jehož sídlem byly kasárna v Brně-Králově Poli v tzv. Kadetce. V hodnosti podplukovníka telegrafního vojska byl velitelem tohoto útvaru od ledna 1937 do 24. 9. 1938.


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      František Dvořáček
      účastník nehody, který ji nepřežil Oldřich Šebor
      Vl. Řeháček automobilové neštěstí přežil, O. Šebor zahynul


    • partneři

      Alexandra Řeháčková


    • rodiče

      Karel Řeháček
      Františka Řeháčková (Pačalíková)


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 02. 05. 2019