Brno-Královo Pole

voják z povolání, mj. velitel telegrafního praporu 2 v Brně (od ledna 1937 do zářijové mobilizace v roce 1938)

Vojín 17. praporu polních myslivců v rakousko-uherské armádě. Zajat 21. 7. 1916 Berestečko. Do legií se přihlásil v Kyjevě, datum neuvedeno. Do čs. legie v Rusku zařazen 31. 5. 1917, 5. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích neuveden, poslední útvar: telegrafní rota, poslední hodnost: podporučík.
V ruských legiích se podílel na vytváření telegrafní a telefonní služby, která poskytovala vynikající služby legionářům. Telegrafní rota vznikla již na přelomu let 1917/1918 na Ukrajině. Technický materiál získali z kyjevských skladů, výcvik dobrovolníků probíhal v železničních vagonech během cesty po magistrále. Při převzetí Vladivostoku legionáři ovládli nejschopnější členové telefonní roty centrálu telegrafní, telegraf na nádraží a celou telefonní síť. Když na jaře roku 1919 rota přesídlila do Irkutsku, vedl Vladimír Řeháček teoretický kurz pro telegrafisty, byla zřízena učebna s dvaceti různými přístroji. Telegrafní rotou prošlo 199 telegrafistů.
Po návratu z legií pokračoval ve službě v čs. armádě. Využil své bohaté zkušenosti z ruských legií v telegrafním praporu 2, jehož sídlem byly kasárna v Brně-Králově Poli v tzv. Kadetce. V hodnosti podplukovníka telegrafního vojska byl velitelem tohoto útvaru od ledna 1937 do 24. 9. 1938.

zobrazit

František Dvořáček
účastník nehody, který ji nepřežil Oldřich Šebor
Vl. Řeháček automobilové neštěstí přežil, O. Šebor zahynul

Alexandra Řeháčková

Karel Řeháček
Františka Řeháčková (Pačalíková)

Menš