polská

popraven

Brno, Špilberk 1

gymnázium v Tarnově (vyloučen v roce 1839 za podvratnou činnost)

soukromý učitel

Působil jako revoluční agitátor v západní Haliči, vypracoval v roce 1845 provolání, kterým vyzýval rolníky k povstání v této části Polska, která patřila tehdy k rakouské monarchii.
Po porážce tzv. krakovského povstání v roce 1846 byl rolníky předán rakouským úřadům. Byl původně odsouzen rakouskými soudy k trestu smrti, cestou milosti trest změněn na 18 let těžkého žaláře. Na Špilberk byl dopraven 18. 2. 1848, zde jej zastihla amnestie v březnu 1848, z Brna odcestoval v dubnu 1848. Okamžitě se zapojil do revoluční práce v Haliči, poté ve Vídni, kde se snažil politicky uvědomovat rolnické poslance v rakouském ústavodárném shromáždění. Zapojil se do bojů na vídeňských barikádách v oddílu generála Béma, za což byl odsouzen do pevnosti Kufstein.
Po propuštění na amnestii v roce 1850 opětovně v Haliči organizoval spiknutí proti rakouské vládě, po zatčení a odsouzení vojenským soudem k trestu smrti byl popraven oběšením.

Jan Goslar

Špilberk
pobyt v roce 1848

věznění Poláci
pamětní deska: Špilberk 1 - chodba expozice /05

Hrad a pevnost Špilberk
Špilberk 1/210
politický vězeň

Menš