Kamilo Antonín Nesweda

česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

zemský úřad v Brně povolil výnosem z 8. 1. 1940 změnu jména na „Kamil Antonín Nesveda“

sebevražda

Radějov čp. 62 (rodný dům),
Brno, Hoppova 24

gymnázium ve Strážnici,
vojenská akademie ve Vídni,
Vysoká škola válečná v Praze (Štefánikův ročník)

Československý válečný kříž 1914–1918,
Československý válečný kříž 1939 in memoriam

brigádní generál in memoriam (1946)

voják z povolání (plukovník generálního štábu)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 58, hrob č. 14–15 (kenotaf)

Po skončení první světové války vstoupil do čsl. armády jako kapitán. Po absolvování Vysoké školy válečné byl přidělen k divizi v Opavě, poté Zemskému velitelství v Brně, později šest let vyučoval na Vysoké válečné škole v Praze.
Znovu se vrátil do Brna jako náčelník štábu divize, poté se stal náčelníkem 3. sboru v Brně, od 3. 11. 1938 delimitační důstojník na jižní Moravě. Od 1. července 1939 působil jako plukovník ve vládním vojsku (vstup na pokyn Obrany národa), přednosta štábu inspektorátu III. Brno.
Pro účast v odbojové organizaci Obrana národa (kraj Brno-okres, 1. velitel) byl zatčen 3. 12. 1940. Vězněn v Uherském Hradišti, v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, kde v prvním stanném právu spáchal sebevraždu.
Zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 3. 10. 1941.
(Vojenská kariéra je podrobně popsána v publikaci „Vlast a čest byly jim dražší nežli život“ -Menš.)

zobrazit

Karel Čápek
spolupráce v odboji Antonín Gšventner
spolupráce v odboji

Hedvika Nesvedová

Josef Nesveda
Marie Nesvedová (Nosseková)

Hoppova
bydliště

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
kenotaf

2. 10. 1941
Zápis popravených v Brně ve dnech 30. 9. 1941 a 1. 10. 1941
do úmrtního protokolu připsán dodatečně, pod číslem 3567

mapa

Menš