německá

V Brně nejprve (kolem roku 1580) získal za 800 zlatých dům na Kobližné ulici (č. 2), poté si 2. 2. 1598 koupil od obchodníka Trusiho dům jiný dům, v roce 1603 i dvě zahrady před Veselou bránou a jednu zahradu na Hartlůvce a roku 1605 i dům s lékárnou poblíž nároží dnešního náměstí Svobody a Zámečnické ulice (dnes část domu č. 17.
Byl velmi tolerantním katolíkem a dosáhl u Františka kardinála Dietrichsteina v roce 1604 povolení pohřbívat nekatolíky, zejména protestanty, blíže k městu na samostatném hřbitově a to na vyhrazeném místě tzv. špitální louky, jež patřila městskému špitálu na Křenové. Do té doby se totiž museli zemřelí pohřbívat až v Řečkovicích, Líšni nebo na soukromých zahradách mimo Brno.

Brno, náměstí Svobody 17

vyučil se lékárníkem v Brně u Jacoba Bluma (1570–1575) a v Olomouci u Schwanbacha (1575–1580)

1580–1609 lékárník v Brně,
od roku 1599 člen městské rady (zasedal v ní i v letech 1600, 1603, 1604 a 1608) a v oněch letech zastával vždy 4 týdny i funkci purkmistra a v roce 1603 i dohližitele účtů

Jeho někdy uváděný predikát "z Liebenecku" není prameny dostatečně prokázán, on sám se tituloval jen jako brněnský měšťan, radní a lékárník.
Se svou první manželkou Dorotou neměl děti, s druhou manželkou Sárou, rozenou Konradovou z Lemberka, s níž se oženil v roce 1592, měl dceru Kateřinu, provdanou v roce 1616 za Jana Gröschla z Hohenfelsu. Manželka Sára ho přežila a stala se po jeho smrti ženou brněnského lékárníka Linharta Hubera.
Zůstal dochován Ludwigův obsáhlý testament z 16. 1. 1609 v Archivu města Brna (knihy testamentů č. 4, kodex č. 51), v němž všechen svůj nemovitý majetek odkázal manželce Sáře. Celý testament přepisuje Wilhelm Schram ve své knize Ein Buch für jeden Brünner, sv. II, 1902, str. 13–15. Testament podepisuje jako "burger des raths und apotecker in Brünn".

zobrazit

Obytný dům s obchody
náměstí Svobody 18/87-89
bydliště

Fl