Brněnským měšťanem se stal 5. 1. 1657 a záhy na to i majitelem domu s lékárnou U červeného raka, v níž patrně pracoval už nějaký čas před tím jako pomocník či provisor.
Oženil se s Annou Marií roz. Herdtotovou z Todtenfelsu, s níž měl dceru Kateřinu, později provdanou Langovou a žijící se svou dcerou Elisabethou ve Vídni. Měl také dva brary, Reicherta, stolaře ve Štýrském Hradci a Tobiase se synem Dominikem.
Byl váženým občanem Brna a svědkem testamentů (např. Jana Vojtěcha Fabiana z 5. 1. 1667). Svůj testament sepsal 31. 1. 1673, v němž kromě odkazu členům rodiny, je i řada odkazů církevním ústavům.

Brno, Sedlářská (dnes Masarykova 1)

5. 1. 1657 (Brno)

lékárník v lékárně U červeného raka

Je otázkou, zda jde jen o shodu příjmení, nebo o blíže nezjistitelný příbuzenský vztah s Christofem Schmidtem. Podobně nelze přesně doložit, že dva lékárničtí tovaryši Gallus Franz Kornitzer z Nebowitz (Nenowitz?), který se stal brněnským měšťanem 24. 1. 1667 a Johann Baptist Rösler z Vídně, brněnský měšťan od 20. 6. 1678, pracovali v této lékárně.

Masarykova
bydliště

lékárna U červeného raka
Masarykova 1/444
lékárník

Fl