německá

Kralice na Hané čp. 115 (rodný dům),
Brno:
- Adlergasse 1
- Johannesgasse 2

císařský rada

lékárník U červeného raka a majitel domu, v němž se lékárna nacházela

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 12, hrob č. 122–124

Ve své lékárně zaměstnával několik odborných sil, proto se mohl sám věnovat i komunální politice. Dosáhl titulu císařský rada a v brněnské městské radě zasedal bezmála 20 let, a to až do roku 1916. Zastával v ní zájmy brněnského německého obyvatelstva ve smyslu německé liberální strany. Když mu však 18. 7. 1918 zemřel jeho syn Artur, veškeré své veřejné činnosti se vzdal.
V roce 1907 došlo k přestavbě jeho nárožního domu s lékárnou U červeného raka na nároží Ferdinandovy (dnes Masarykovy) 1 / Jánské 2 do podoby, která je označována jako „secesní stavba s novobarokními reminiscencemi, s akcentem polygonálního nároží, vyvrcholeného převýšenou bání“ (Karel Kuča, Památky Brna, 1990, str. 165 - Třída Vítězství 1).
Zároveň se také podstatně rozšířil sortiment lékárny, jenž nabízel - kromě příslušných medikamentů - i zboží spíše drogistického charakteru.
Po Leopoldu Lusarovi v lékárně postupně pracovali Josef Burian (1925), Vincenc Proch (1930), Johann Řehák (1932), Ladislav Bouda (1948) jako národní správce.

zobrazit

August Victor Gottlieb
L. Lusar kolem roku 1870 po rodině Gottliebových převzal lékárnu U červeného raka Franz Xaver Pitka
švagr

Adele (Adelheid) Lusar (Pitka)
sňatek: 3. 10. 1868, Brno (kostel sv. Janů u minoritů)
(první manželka) Julie (Juliana) Lusar (Krepler)
sňatek: 25. 6. 1889, Židlochovice
(druhá manželka)

Arthur Lusar
Irene Nadermann (Lusar)
Adele Madurowicz (Lusar)
Pauline Lusar

Franz Lusar
Josefine Lusar (Kremel)

Adlergasse
bydliště doložené v roce 1868 (dnes Orlí) Johannesgasse
bydliště (dnes Jánská)

lékárna U červeného raka
Masarykova 1/444
lékárník i majitel domu Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
lékárník v lékárně U červeného raka, komunální politik; místo posledního odpočinku

Fl