Na své povolání lékárníka se pečlivě připravoval nejen studiem, ale i praxí v otcově lékárně 26. 10. 1815 byl přijat za brněnského měšťana a krátce nato (1816) požádal o povolení ke stavebním úpravám svého domu s lékárnou, což mu však bylo povoleno až po řadě urgencí a připomínek.
Byl autorem tehdy zcela nové myšlenky, tzv. "bewegliche Apotheke" (pohyblivé lékárny), jíž by mohl pacientům v odlehlejších částech města Brna medikamenty dodávat a ulehčit jim tak přístup nim. Žádost, kterou si podal 5. 2. 1818, však vyvolala velký konkurenční odpor lékárnického grémia a jeho bohulibý záměr se proto neuskutečnil.

Brno, Sedlářská (dnes Masarykova) 1

26. 10. 1815 (Brno)

lékárník v lékárně U červeného raka

Jeho manželkou byla Zuzana, rozená Blahová a měl s ní tři děti: dceru Henriettu (*1824) a syny Julia (*1827) a Augusta (*1836). Protože se syn Julius po svém sňatku 2. 2. 1862 s Johannou, rozenou Neckermannovou, záhy po svatbě z Brna odstěhoval, nástupcem Johana Gottlieba v lékárně se stal jeho mladší syn August.
Johann Gottlieb už roce 1833 vlastnil na území Brna i další dům se zahradou, ale mimo hradby města na tehdejší Švábce, dnes části Údolní ulice pod Špilberkem. Byla to výhodná investice, protože po zboření hradeb města Brna v 50. letech 19. století se v oněch místech počítalo se stavbu budovy pro nové vyšší technické učiliště (pozdější německé techniky). Gottlieb byl ochoten pozemek prodat za 22.500 zlatých, ale jednání se protahovala, takže Gottlieb se sice dočkal jejího prodeje, ale stavby oné nové budovy už nikoliv. Budova byla totiž dokončena v roce 1860 a slavnostně otevřena 8. 10. 1860.

Vinzenz Paul Gottlieb
Josefa Gottliebová (Schubertová)

lékárna U červeného raka
Masarykova 1/444
lékárník

Fl