Měšťanem brněnským se stal 15. 4. 1778 a byl majitelem a provozovatelem lékárny U římského císaře na dnešní Masarykově ulici č. 28. Žádal o udělení práva dodávat léky do věznice na Špilberku a do městského chorobince.
V jeho lékárně pracovali jako provisoři Anton Schmidt (do roku 1795) a Georg Jahn (od roku 1795), který po smrti Johanna Hanela (1794) vedl jeho lékárnu, protože Hanelův syn Martin Johann v té době ještě studoval ve Vídni a teprve 6. 12. 1796 získal závěrečný diplom studií a mohl se sám ujmout lékárny svého otce.

Brno, Judengasse 28

15. 4. 1778 (Brno)

lékárník U římského císaře

Po Johannu Hanelovi zůstal zajímavý seznam "Consignation jener zur Apotheke gehörigen Requisiten", který obsahuje podrobný výčet veškerého vybavení lékárny nádobím, nářadím a rozličnými potřebami k výrobě léků a léčiv. Kromě toho je zde jmenovitě uváděn i seznam knih se vztahem k oné konsignaci s podrobným vypsáním receptur a recepturních tax vídeňských, pražských, vratislavských a slezských. Nechybí ani odborné naučné knihy z druhé poloviny 18. století, včetně Hübnerova Lexiconu a Göttlingova Almanachu (15 ročníků 1780–1794).

Od poloviny 50. let 19. století se lékárna (z blíže zatím nenalezených důvodů) objevuje v adresářích na dnešní Masarykově 14 (č.p. 403), kdy se stal jejím majitelem Friedrich Kurzweil *17911 v Pančevu (Vojvodina v Jugoslávii) - provisor Hanelovy lékárny od 19. 1. 1821, kterou však záhy koupil sám i s domem, v němž se nacházela od vdovy Anny Hanelové (rozené Jacobi von Eckholm). Od 21. 6. 1822 se stal jejím majitelem.

Ve vlastnictví lékárny se vystřídali poté ještě lékárníci: Wenzel Wlassak v letech 1853–1890, Franz Josef Ramert v letech 1891–1938? a Friedrich Ramert v letech 1938 (?)–1945. V roce 1946 nad ní převzal národní správu František Havlín. V té době byla lékárna U římského císaře na adrese Masarykova 18 (č.p, 405).

Sattlergasse + Judengasse (Sedlářská + Židovská)
bydliště (dnes Masarykova)

Fl