česká

ČSR

popravy byly vykonávány na tzv. písečku, kde vězni, zatčení pro partyzánskou činnost, byli stříleni ve dnech 14.–18. 4. 1945 ranou do týlu na dvoře Kounicových kolejí, kam byla navezena za tímto účelem vrstva písku

popraven

Brno, Suchá 4

navštěvoval školu na Merhautově ulici, vyučil se obchodním příručím

Československý válečný kříž 1939 in memoriam,
Odznak československého partyzána in memoriam,
Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. stupně in memoriam (udělen 11. 11. 2015)

jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí světových válek v Olešnici

Sokol Brno II

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 56a (původně pohřben ve skupině 25e)

Vladimír Blažka v době mobilizace v roce 1938 dobrovolně narukoval ke 2. rotě 43. pěšího pluku, kde prožil tragickou ztrátu československého pohraničí i vyhlášení Protektorátu. Bezprostředně poté odešel z Brna na práci do Říše, byl postupně nasazen v Berlíně, Hamburku, ve Strassburku, v Praze a ve Vídni, po určitý čas pracoval také ve Zbrojovce v Líšni u Brna.
V lednu 1944 byl zadržen na rakousko-chorvatských hranicích při kurýrní cestě k partyzánům a poté vězněn pět měsíců v Marburku. Protože se mu při výsleších podařilo zatajit pravý účel cesty, odeslal jej pracovní úřad okupační správy za prací do Dubnice nad Váhom. Z pracovního nasazení se mu však podařilo uprchnout, dne 17. 8. 1944 se stal příslušníkem II. partyzánské brigády gen. M. R. Štefánika, bojoval pod vedením majora Popova a kapitána Jegorova.
Po porážce Slovenského národního povstání přešel s partyzány na Moravu, 8. 12. 1944 se vrátil do Brna, kde ilegálně pracoval jako spojka novoměstských partyzánů pod krycím jménem „poručík Poruba“. Společně se svým bratrancem Aloisem Bauerem provedli dne 7. 2. 1945 v Brně atentát na SS Hauptsturmführera Augusta Gölzera a některé indicie nasvědčují, že v pozadí atentátu snad mohly stát špičky odbojových skupin Předvoj a NRA, jejichž členem Blažka byl. Jména Blažky a Bauera prozradil při útrpném výslechu na gestapu jeden ze zatčených odbojářů. Oba byli následně zatčeni až 22. 3. 1945, kdy příslušníci německé tajné policie kvůli obavám o své životy raději vylákali ozbrojeného Blažku z jeho úkrytu pomocí lsti, než aby riskovali otevřený střet.
Z příkazu státního ministra K. H. Franka, jenž si při návštěvě Brna na jaře 1945 vyžádal policejní dokumentaci k případu, byli Blažka s Bauerem dne 14. 4. 1945 na dvoře Kounicových kolejí zastřeleni ranou do týla na tzv. „písečku“, popravu vykonal osobně vedoucí exekutivního oddělení, kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski, jemuž Blažka při výslechu prozradil, že smrtící úder byl určen právě pro něj.
Vladimír Blažka byl původně pohřben 14. 7. 1945 v čestné skupině 25e, v roce 1946 přeneseny jeho ostatky do čestné skupiny 56a.
(Informace a fotografie pro naši encyklopedii doplnil pan Jiří Skoupý, děkujeme.)

zobrazit

Alois Bauer
bratranec, spolupráce v odboji, společně popraveni August Gölzer
Blažka vykonal atentát na Gölzera

Jan Blažka
Aloisie Blažková (Musilová)

Adéla Blažková

Suchá (Trockene Gasse)
bydliště (dnes Zubatého)

oběti okupace
pamětní deska: Francouzská 87/02 oběti druhé světové války
pamětní deska: Mozartova 1/03 popravení v Kounicových kolejích
náhrobník: Vídeňská 96, skupina 56a/06 uctění památky oběti okupace - V. Blažka
pamětní kámen: Zubatého 4/01

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; místo posledního odpočinku

27. 4. 2023
Předpremiéra hraného dokumentu Zapomenutý atentát
film natočen o atentátu, jehož byl účastníkem 7. 4. 2019
Slavnostní pokládání Kamenů zmizelých v Brně
jemu odhalen Kámen zmizelého 7. 2. 1945
Atentát na Augusta Gölzera v Brně
účastník akce

Menš, Kopin