česká

žák baletní školy Ivo Váni Psoty,
1955–1956 umělecká stáž v Petrohradu na Akademii baletního umění Agrippiny Vaganové u prof. Alexandra I. Puškina

- 1954: státní cena Kl. Gottwalda II. stupně (za výkony v baletech Čajkovského a za Romea a Julii)
- 1958: titul zasloužilý umělec (za taneční výkony a reprezentaci našeho umění v zahraničí)
- 1963: Řád práce
- 1968: národní umělec ČSSR (uděleno jako prvnímu českému tanečníkovi vůbec)
- 1994:Cena Thálie za celoživotní dílo

1940–1941 člen baletního souboru v Zemském divadle v Brně,
1941–1944 v rámci totálního nasazení působil v německém divadle v Katovicích a Norimberku,
1945–1946 a 1948–1949 sólista baletu v divadle Brně,
1946–1948 vojenská prezenční služba, během níž tančil v Slovenském národním divadle v Bratislavě,
od roku 1949 necelé 2 sezony přední sólista v Národním divadle v Praze pod vedením šéfa baletu Saši Machova,
1951–1953 z politických důvodů byl nucen odejít do divadla v Košicích (v Praze měl u obecenstva větší úspěch než host ze SSSR, což bylo ministrem kultury Z. Nejedlým považováno za protisovětskou provokaci),
1953–1954 sólista a choreograf v Slovenském národním divadle v Bratislavě,
1954–1964 první sólista v Národním divadle v Praze,
v roce 1958 se podílel na přípravě a realizaci Laterny magiky při světové výstavě EXPO 58 a spolupracoval s Alfrédem Radokem,
1964–1966 a 1970–1973 choreograf a šéf baletu ve Státním divadle v Brně,
1966–1967 šéf baletu ve Skopje v Makedonii,
1973–1991 Národní divadlo v Praze (do roku 1978 šéf baletu, do roku 1991 spolupracoval jako choreograf)

zobrazit

Evžen Holiš
spolupráce

Eliška Slancová
(první manželka) Jarmila Kůrová Manšingrová (Manšingrová )
(druhá manželka)

Jana Kůrová

MKf