Usnesením krajského soudu v Brně z 26. 5. 1947 byl „prohlášen za mrtva a považuje se den 30. 4. 1947 za den, jehož nepřežil. Pravděpodobné místo úmrtí je neznámo“

zahynul při náletu

Brno-Starý Lískovec, Hermannova 14

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 81, řada 6, hrob č. 4710–471

Přípisek v matrice narozených o prohlášení za mrtvého až k datu v dubnu 1947 vysvětlujeme následovně. Eduard Valoušek měl zahynout na Joštově ulici v Brně, kde sovětská bomba zasáhla tramvaj. V ten den totiž nebyl vyhlášen poplach a lidé se nestačili ukrýt. Situace ve městě začínala být nepřehledná, takže zřejmě z hygienických důvodů byli zemřelí lidé bez bližší identifikace pohřbívání do společných hrobů. Nápis na rodinném hrobě je tedy pravděpodobně kenotafem (-Menš).
(Za upozornění na tuto osobnost a informace děkujeme paní Věře Hádlíkové.)

Marie Valoušková (Dobšíková)
sňatek: 26. 1. 1933, Brno-Starý Lískovec (kostel Sv. Jana Nepomuckého)

Jan Valoušek
Terezie Valoušková (Kamenická)

Valoušková
Marie Valoušková

Hermannova
rodný dům a bydliště (tehdy Lískovec čp. 72)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1938–1948; oběti osvobozovacích bojů; II. sovětský nálet na Brno; kenotaf

12. 4. 1945
II. sovětský nálet na Brno
oběť náletu († v tramvaji na Joštově ulici)

Menš