hrabě (1759), říšský hrabě (1768)

již roku 1762 se angažoval v Římě v záležitosti blahořečení Jana Sarkandra

po vysvěcení se stal císařským tajným radou a olomouckým kanovníkem, kde dosáhl v letech 1759 -1764 hodnosti děkana,
1754-1774 infulovaný probošt brněnské kolegiátní kapituly,
v roce 1763 jmenován biskupem v Hradci Králové, 9. 4. 1764 potvrzen papežem Klementem XIII. a 15. 8. 1764 uveden v úřad

Roku 1746 zakoupil za 176 000 zlatých zadlužené panství Vizovice se zámkem, který dal roku 1749 zbořit. Novostavba byla postavena podle plánů brněnského architekta Františka Antonína Grimma.

Jan Kryštof Blümegen
správce panství Vizovice František Antonín Grimm
stavitel nového zámku ve Vizovicích

Heřman Jošt Blümegen

Jindřich Kajetán Blümegen
Jan Kryštof Blümegen

Jord