česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Brno:
- Eichhorngasse 17 (1896–1903 a 1915–1916)
- Waisenhausgasse 5 (1904–1914)
- Falkensteinergasse - Falkensteinerova 22 (1917–1921 a 1923–1925)
- Antonsgasse 1 (1922),
Křtiny (do roku 1929)

C. k. české státní gymnasium v Brně (1885),
Vyšší ústav u sv. Augustina ve Vídni (do roku 1893)

v roce 1914 jmenován papežským komořím

v roce 1890 vysvěcen na kněze,
od roku 1893 doktor teologie,
duchovní správa,
prefekt a později regent v chlapeckém semináři v Brně,
v roce 1899 jmenován profesorem teologie

Čsl. strana lidová (doloženo v roce 1928)

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje (od roku 1908),
Jednota hospodářských družstev (předseda),
správní rada Moravské banky,
Slovanský ústav v Praze

hřbitov ve Křtinách

Významné bylo také jeho působení na poli národohospodářském, zejména poté, co byl v roce 1898 zvolen předsedou Ústřední jednoty Raiffeisenek, v jejímž čele stál až do konce svého života, tedy plných 31 let. Koncem 19. století bylo toto hnutí teprve na počátku. Součástí Ústřední Jednoty bylo pouhých 65 Raiffeisenek porůznu na území celé Moravy. Tomu odpovídala i úřadovna, která sestávala z jediné chudobné světničky v budově dnešního Moravského zemského muzea na Zelném trhu. Pod Bullovým vedením se tato instituce začala postupně měnit v přední a nejstarší výpomocnou zemědělskou organizaci na Moravě, která v roce 1928 již sdružovala vedle 702 kampeliček také 42 hospodářských družstev a byla jednou z nejvýznamnějších organizací pečujících o hospodářské, společenské a kulturní povznesení venkova.
František Bulla se postaral i o to, aby Ústřední jednota Raiffeisenek získala v roce 1910 také reprezentativní úřední místnosti v podobě vlastního družstevního domu na Dominikánském náměstí v Brně.
Předsednictví v Ústřední jednotě Raiffeisenek a Jednotě hospodářských družstev bylo jen částí Bullovy mnohostranné národohospodářské činnosti. Podílel se také na založení Moravské agrární a průmyslové banky v Brně, ve které zastával funkci předsedy dozorčí rady a od roku 1917 byl i členem jejího správního výboru.

Jeho pohřbu se vedle příbuzných, dlouholetých spolupracovníků, četných přátel a známých účastnil také ministr Mons. dr. Jan Šrámek, četní poslanci a senátoři, zástupci brněnské kapituly, různých úřadů, peněžních ústavů a korporací a padesát kněží.

zobrazit

Jan Šrámek
účastnil se pohřbu

Eichhorngasse
bydliště v letech 1896–1903 a 1915–1916 (dnes Veveří) Waisenhausgasse - Sirotčí
bydliště v letech 1904–1914 (dnes Grohova) Antonsgasse - Antonínská
bydliště v roce 1922 (dnes Antonínská) Falkensteinergasse - Falkensteinerova
bydliště v letech 1917–1921 a 1923–1925 (dnes Gorkého)

MJ, Ma