česká

Měl zálibu v elektrotechnice, patřil do okruhu ostravských sběratelů moderního umění. V literatuře se uvádí, že v době věznění v brněnských Kounicových kolejí vyprávěl spoluvězňům o knihách a o svých cestách do zahraničí.

Státní knihovnická škola v Praze (1921/1922)

jeho jméno je uvedeno v památníku v Hrabyni

1921–1939 Knihovník města Ostravy

sociální demokracie

v letech 1935–1940 zemský sociálně zdravotní referent

V mládí vystřídal řadu povolání (číšník, natěrač, horník). Pracoval také jako dozorce a knihovník Národní jednoty Pošumavské, kde získal velkou touhu po vědění. Důležitý byl i jeho pobyt v zahraničí, od roku 1910 žil v Belgii, Anglii, ve Francii, v letech 1913 až 1917 pracoval v různých povoláních v Německu. Získal jazykové znalosti, které později mohl využít i v knihovnické práci.
Za okupace se zapojil v odboji v ilegální organizaci Obrana národa, spolupracoval s několika členy bývalého zemského výboru. Gestapem zatčen 28. 8. 1944, vězněn v Moravské Ostravě, odkud převezen do Brna do Kounicových kolejí. Deportován 14. 9. 1944 do Malé pevnosti Terezín, zde onemocněl a bez dostatečné lékařské péče zemřel na sepsi a zánět plic.
(Datum úmrtí uvádíme podle pamětní desky -Menš.)

zobrazit

František Lančík
přítel

Bohuslav Šída

oběti okupace
pamětní deska: Joštova 8/02

Menš