Petr Křivka

* 20.10.1897 Kobylí (okres Břeclav) – † 21.7.1951 Brno, Cejl


válka a odboj 1914–1919; legionář italský; válka a odboj 1938–1945; účastník domácího a zahraničního odboje; třetí odboj 1948–1989; oběť komunistické justice


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

dobrovolník 8. pěšího pluku v Brně během 1. světové války


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Kobylí čp. 117 (rodný dům), později čp. 107,
Brno, Gottwaldova 71


vzdělání

1921–1922 strojní průmyslová škola v Košicích,
vyučen zámečníkem


vyznamenání a pocty

Řád „Za hrdinství“ in memoriam,
Vítězná medaile 1918,
Pamětní medaile FIDAC


jiné pocty

pamětní deska v Kobylí na domě čp. 107


zaměstnání

zámečník u československých drah


politická orientace

Československá strana národně socialistická


odborné a zájmové organizace

Sokol


čestný hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 56a (urna uložena v roce 1968, po roce 1969 odstraněna)


poznámky

Za první světové války musel narukovat v roce 1917, odjel na italskou frontu, kde zanedlouho zběhl a vstoupil do čs. legie v Itálii.
Znovu se zapojil do odboje za nacistické okupace, podílel se na organizování přechodů do zahraničí. Gestapem zatčen 15. 4. 1940, ale týž den využil situace, že byl po zatčení ještě v pracovním oděvu. V brněnských Kounicových kolejích v hale uviděl pracovní brašnu, sebral ji a prošel vrátnicí jako „montér“. Okamžitě použil převaděčskou trasu, kterou sám pomáhal budovat, a přešel do zahraničí. Do čs. zahraničního vojska byl odveden 2. 6. 1940 v Marseille, osobní číslo F-3126. Do bojů ve Francii již nezasáhl a byl evakuován do Velké Británie. Pro vyšší věk nebyl zařazen do bojových akcí, ale v hodnosti četaře sloužil u osobní stráže prezidenta Beneše.
Po návratu do osvobozené vlasti znovu pracoval u státních drah jako revizor, v lednu 1949 odešel do penze.
Nesmířil se se situací po únoru 1948, organizoval ilegální skupinu, kterou však od počátku sledovala brněnská StB. Nasadila do skupiny své agenty, kteří podněcovali odbojáře k aktivní činnosti a zapojování dalších osob. Když měla bezpečnost dostatek důkazů, členy skupiny v srpnu 1949 pozatýkala. V procesu u Státního soudu v Brně byl Petr Křivka odsouzen k trestu smrti. Podle dobové právní kvalifikace byl popraven pro velezradu, vyzvědačství a další trestné činy dle §§ 78; 86 zákona číslo 86/1950 Sb. (trestní zákon).




pojmenované ulice

Petra Křivky (Nový Lískovec)



osoby

Edvard Beneš
P. Křivka sloužil u osobní stráže E. Beneše Růžena Jedličková
Karel Keith
Oldřiška Keithová
Jan Koreis
spolupráce
další osoby (1)...






ulice

Gottwaldova
místo popravy (dnes Cejl)


osoba na objektech

káznice na Cejlu
jiná realizace: Cejl 71/02
popraven na Cejlu jako oběť komunistické perzekuce
popravení účastníci III. odboje
pomník: Jihlavská 1/01 P. Křivka
pamětní deska: Kamínky 5/01


stavby

Moravsko-slezská trestnice
Cejl 71/469
místo popravy
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1914–1919; legionář italský; válka a odboj 1938–1945; účastník domácího a zahraničního odboje; třetí odboj 1948–1989; oběť komunistické justice; místo posledního odpočinku


Menš, ZuHo


Aktualizováno: 06. 06. 2023