Ivo Váňa Psota

* 1.5.1908 Kijev (dnes Ukrajina) – † 16.2.1952 Brno

choreograf a baletní mistr Národního divadla v Brně
bratr osobností: Vladimír (Voloďa) Psota a Ljubov Kvasnicová

rodné jméno

Ivo Psota

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

napojil české taneční divadlo na odkaz ruského klasického i moderního tance, říkalo se mu „Mozart baletu“

příčina úmrtí

krvácení do mozku (následek úrazu, kdy uklouzl na náledí)

bydliště

Přerov, Bartošova 21,
Brno:
- Kobližná (Krapfengasse) 11
- U solnice (Salzamtgasse) 13
- Uhrova 4
- Veveří (Eichhornstrasse) 116
- Husova třída + Pod Kalvárií + Skalní 34
- Dominikánské náměstí
- Unterm Wasserbehälter - Pod vodojemem 3
- Akademická 7
- Falkensteinerova 42
- Rotalova 16
- Kaplanova 2

USA, New York:
- Rockefeller 30
- 5 avenue 1200

vzdělání

obchodní akademie v Přerově,
baletní škola v Praze - pod vedením Augustina Bergera, v Paříži a v Londýně

jiné pocty

pamětní deska na budově divadla v Sao Paolo

dílo

zobrazit

- 1. choreografií baletu Otakara Ostrčila Sirotkův sen (1926) v Brně a - v Brně premiéru Divadla za branou B. Martinů
- světová premiéra Prokofjevova baletu Romeo a Julie (1938), kdy Romea tančil sám Psota a Julii ztělesnila Zora Šemberová
- v Metropolitní opeře: Slavonica taneční podobu Slovanských tanců Antonína Dvořáka, dále choreografie baletu pro Gluckovu operu Armida v Buenos Aires
- balet Karla Horkého Král Ječmínek,
- posledním dílem, jehož premiéry se již nedočkal, byl Čajkovského balet Spící krasavice (1952).

Ještě 9. 2. 1952 naposledy tančil („záskok“ za kolegu) v „Plese kadetů“.
Postavil a nastudoval na 70 baletů, z toho 11 ve světové premiéře.
V roce 1946 vytvořil balet „YARA“, který se stal národním baletem Brazílie.
Jeho pozůstalost je uložena ve Státním okresním archivu v Přerově.

zaměstnání

baletní mistr, choreograf,
člen brněnského baletu (1926–1941, od roku 1936 jako choreograf),
Original Ballet Russe de Monte Carlo (od roku 1932, hostování po Americe) opuštění vlasti - Metropolitní opera, USA,
v roce 1945 jmenován baletním mistrem divadla Teatro Colon v Buenos Aires,
opět v Brně (1947–1952)

odborné a zájmové organizace

zakladatel vlastní taneční školy (1929) - Taneční ústav klasického baletního umění,
ovládal 8 jazyků (němčina, ruština, francouzština, polština, angličtina španělština, portugalština, italština), hru na klavír, malbu

hrob

hřbitov v Přerově (rodinná hrobka)

poznámky

Před válkou založil v Brně vlastní taneční školu, z níž vyšli mnozí významní čeští klasičtí tanečníci. Vychoval řadu skvělých tanečníků, z nichž Olga (Oluše) Skálová, Jiří Nermut, Věra Avratová (Nermutová), Viktor Malcev, Miroslava (Mira) Figarová a další.
Vynikal převážně výrazným temperamentem, brilantní taneční technikou, lehkostí pohybu s dokonalou představivostí a smyslem pro rytmus.
Uvádí se, že umělecké jméno Ivo Váňa mu navrhl ředitel brněnského divadla František Neumann, jméno „Váňa“ vzniklo spojením jména „Ivo“ se zdrobnělinou ruského tvaru „Váňa“.

obrazy