M. Bernardina Alžběta Hošková

* 24.3.1849 Stará Boleslav – † 16.12.1922 Brno


zakladatelka a první generální představená Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


bydliště

Brno
- Durďákova
- Údolní 21
- Grohova 18


vzdělání

Učitelský ústav sester Voršilek v Praze,
22. 5. 1869 vstup do Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Praze – Šedé sestry,
28. 4. 1870 obláčka a přijetí řeholního jména Marie Bernardina, noviciát,
31. 7. 1873 doživotní sliby


zaměstnání

1869–1886 v pražském klášteře ošetřovala nemocné, působila jako sakristánka a novicmistrová,
15. 3. 1886 – 16. 12. 1922 první generální představená Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny v Brně


hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, hrobka Milosrdných sester III. řádu svatého Františka pod ochranou Svaté Rodiny – skup. 64, hrob č. 7-21


poznámky

Matka Bernardina byla jednou ze tří sester, které byly v roce 1886 vyslané na žádost biskupa Františka Bauera do Brna. Tato energická, zkušená a schopná žena se s Františkem Bauerem znala již z doby, kdy v kostele sv. Bartoloměje v Praze sloužila jako sakritánka a on tam chodíval sloužit mše. Nově příchozí sestry měly v Brně založit filiální dům Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka (s výhledem na založení nové kongregace) a zapojit se do díla Vlasteneckého zemského pomocného spolku pro Moravu, který si za svůj cíl, ve spojení s Červeným křížem, vytýčil ošetřování raněných v době války a v období míru péči o nemocné v soukromých domech či nemocnicích. Hlavní díl odpovědnosti na sobě nesla Matka Bernardina, protože byla na přání pana biskupa Bauera a po souhlasu generální představené Šedých sester Matky Pavly Jandové, určena za představenou rodící se komunity.
Po příchodu do Brna bydlela sestra Bernardina se spolusestrami a nově přijatými čekatelkami v domě pronajatém Červeným křížem v Černých Polích (Durďákova ulice) a poté na Údolní ulici č. 21. Zde sloužila jako představená komunity a věnovala se formaci novicek a kandidátek. Sestry i s kandidátkami začaly záhy po příchodu do Brna navštěvovat ošetřovatelský kurz v Zemské nemocnici u sv. Anny na Pekařské ulici pod vedením MUDr. Karla Katolického a již zde je lidé žádali o pomoc při ošetřování svých nemocných. Sestry jim vyhověly a tak byl uveden do činnosti jeden z hlavních pilířů zamýšlené činnosti.
Na úplné konstituování nové řeholní kongregace bylo potřeba asi deseti let tvrdé práce. Mezi roky 1889 a 1890 postavily patriotické spolky Červeného kříže dům na Grohově (Sirotčí) ulici, který sestrám odevzdaly k bezplatnému užívání. Státní schválení ke zřízení mateřského domu sestry získaly v únoru roku 1897 a tímto krokem vznikla i po oficiální stránce nová a na Šedých sestrách nezávislá kongregace. O několik měsíců dříve přijala Matka Bernardina se souhlasem generální představené Šedých sester Pavly Jandové nové řeholní roucho, které pro své sestry sama navrhla a zavedla již o deset let dříve. V roce 1905 byl ke schválení předložen text nových Stanov, kde je jako hlavní poslání kongregace definováno posluhování chudým a nemocným a ošetřování trpících. V letech 1900–1902 byl přistavěn kostel Svaté Rodiny.
Během dalších let se kongregace dynamicky rozvíjela a za jejím směřováním a všemi zásadními rozhodnutími lze spatřovat Matku Bernardinu. Během pouhých 20 let se kongregace rozšířila do dalších míst na Moravě a stále rostl počet sester. Během první světové války byly sestry vyslány, na základě smlouvy s Červeným křížem, přímo na frontu. Některé sestry obdržely stříbrný kříž za zásluhy a vyznamenání za statečnost a celé kongregaci byl v roce 1917 propůjčen válečný kříž pro civilní zásluhy III. třídy. Pro Matku Bernardinu to bylo velmi náročné období. Vedle praktických problémů týkajících se vyčlenění vhodných sester pro tuto službu to byly především obavy o jejich osud, protože musela často velmi dlouho čekat na zprávy z fronty.
Poslední veřejnou událostí, jíž se Matka Bernardina účastnila, bylo 19. 11. 1922 svěcení nových zvonů v kostele Svaté Rodiny v Brně. Druhého dne, kdy sledovala jejich instalaci, silně nastydla a onemocněla chřipkou, na kterou navazoval zápal plic. Zemřela 16. 12. 1922 ve 21 hodin ve věku 73 let. Pochována byla 19. 12. na Ústředním hřbitově v Brně synovcem P. Františkem Hoškem, bohoslužby v kostele vedl brněnský biskup Norbert Klein. Kongregace měla v té době 141 sester a 12 čekatelek.




osoby

František Saleský Bauer
spoluzakladatel Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté Rodiny Metoděj Martin Frank
zpovědník sester Salesie Navrátilová
jedna z prvních vstoupivších do nově založené kongregace


ulice

Durďákova
bydliště Údolní
bydliště Grohova
bydliště


stavby

Kostel Svaté rodiny
Grohova 18/516 Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


události

11. 5. 2002
Slavnost 100. výročí posvěcení kostela Svaté Rodiny v Grohově ulici 1. 2. 1992
Znovuotevření kostela sv. Rodiny 31. 12. 1958
Násilné uzavření kostela sv. Rodiny 11. 5. 1902
Vysvěcení kostela Svaté Rodiny 1. 5. 1890
Otevření Útulny ošetřovatelek nemocných
iniciátorka

další události (1)...


Vodáková


Aktualizováno: 01. 12. 2020