Své odborné práci se mohl naplno věnovat až v době existence Svazu Cikánů-Romů v letech 1968–1973.
Publikoval v časopisech, sbíral folklorní a odborný materiál.
V roce 1970 zorganizoval na půdě dnešního MZM v Brně unikátní výstavu Romské kovářství, podílel se i na výstavě ze života Romů u příležitosti 1. mezinárodního festivalu romské kultury RomFest v Brně 1990.
Po zrušení Svazu Cikánů-Romů byl prohlášen disidentem a v období normalizace se živil v různých dělnických profesích, v té době už začal promýšlet založení Romského muzea. Ke svému naplnění se tento sen přiblížil až v roce 1991, kdy bylo založeno Muzeum romské kultury v Brně, kde Bartoloměj Daniel působil jako historik na poloviční úvazek až do své náhlé smrti v roce 2001.
Byl prvním romským autorem u nás, který publikoval práci o historii Romů. Jeho publikace Dějiny Romů (1994), vydaná Univerzitou Palackého v Olomouci, se dočkala německého překladu a vyšla pod názvem Geschichte der Roma in Böhmen, Mähren und Slowakei ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1998.

Ostatní literatura

"Spisovatelé Jihomoravského kraje II"